Vysvětlete mi, v čem projekt industriálního nábytku spočívá?
Myšlenka industriálního nábytku vychází z továrního stylu. Není to nic nového, setkáváme se s tím denně, příkladem jsou mosty. Moje dílo je těmito prvky inspirováno. Je pro mě zásadní, aby všechny součásti sloužily k tomu, k čemu jsou určené. U jednoho stolečku jsou kola, která tam jsou proto, aby jezdila, ne jako zajímavost.

Proč jste si založil vlastní firmu?
Původně jsem vyráběl nábytek na zakázku. Práce se dřevem mě bavila, ale byl jsem limitovaný tím, že jsem musel zhotovit přesně to, co si zákazníci nadiktovali, a taková práce mě nenaplňovala. Teď tvořím podle sebe ze starých komponentů, výrobky jsou proto neopakovatelné a originální. Mám svobodu a práce se stala mým koníčkem.

Mají lidé o tento nevšední design zájem?
Mají, když někdo něco takového chce, najde si mě. Mám zákazníky až z Holandska a z jednoho karibského ostrova. Existuje mnoho lidí, kteří si neumí představit, mít něco takového doma. Občas sem někdo přijede a říká, to by nešlo, přijede podruhé, potřetí a odjíždí s novým stolem nebo knihovnou.

Co je pro vás při práci nejdůležitější?
Zakládám si na detailech, ty jsou tím hlavním. Nejvíce času zabere přemýšlení a vymýšlení. Často se mi stává, že věci několikrát předělávám, protože mi tam něco nesedí.

Jaký používáte materiál?
Většinou používám novou ocel a masivní dřevo, ale radši aplikuji staré komponenty, které nakupuji na šrotišti. V Nové Pace tam chodím obden, vždycky se strašně těším. Lidi vyhazují věci, které jsou pro ně nepotřebné a bezvýznamné, ale já je objevím a dám jim nový život, zachráním je před roztavením. Když najdu nějaký kousek železa, hned začnu přemýšlet, co z něho vyrobím.

Kolik času vám zabere výroba?
Tuhle otázku už jsem dostal mnohokrát, má odpověď je nevím. Často mám rozpracovaných deset až patnáct věcí. S něčím začnu a najednou se zaseknu a dojde mi fantazie, tak počkám. Časem zase přijdu na to, co s tím. Jeden stůl jsem dělal dva roky.

Ptala se Martina Nováková