Jako probiotika označujeme živé mikroorganismy lidského původu, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Prebiotika jsou složky stravy, které nejsou tráveny enzymy trávicího traktu a přicházejí v nezměněné podobě do tlustého střeva. Sem patří především oligofruktany a polysacharidy. Střevní mikroflóra představuje obrovský a velmi dynamický systém, tvoří 1 – 2kg střevního obsahu a je složena asi ze 400 bakteriálních druhů, jejichž metabolická aktivita se vyrovná metabolické činnosti jater.

Je potvrzeno, že střevní flóra má velmi důležité účinky na trávení, stimulaci imunitního systému a výživu sliznice trávicí trubice. Bakterie lidského původu zahrnují různé kmeny laktobacilů, bifidobakterií, streptokoků a nepatogenní kmeny escherichií. Výjimku tvoří kvasinka saccharomyces boulardii, která není lidského původu, ale má prokazatelně příznivý vliv na zdraví člověka. Všechny léčivé bakteriální kmeny musí být odolné vůči trávicím kyselinám, musí být zachována jejich životaschopnost až do místa určení. Nejúčinnější z bakterií jsou kmeny Lactobacillus reuteri a L.rhamnosus GG, které vytvářejí antimikrobiálně působící substance.

Podávají se ve formě kapslí nebo sušených mléčných výrobků a jsou vedeny jako léčivé přípravky. U průjmových onemocněních je terapie probiotickou léčbou velice efektivní a výrazně zkracuje délku trvání průjmů. Příznivý efekt spočívá ve stabilizaci původní mikroflóry, eliminaci rotavirů, snížení propustnosti střevní stěny a zvýšení tvorby slizničních IgA. U post-antibiotických průjmů a střevní dyspepsie (nejčastěji vyvolávají penicilinová atb., cefalosporiny a klindamycin) vyvolané infekcí clostridium difficile se využívá k prevenci i terapii kvasinky Sacharomyces boulardii. Také u atopických ekzémů – hlavně u kojenců, dochází k výraznému zlepšení při podávání probiotik. Probiotika podávaná prenatálně a po narození ještě 6 měsíců dětem s vysokým rizikem vzniku atopie se snižuje riziko atop.ekzému až na polovinu. Velmi praktické je využití Sach.b. jako preventivní terapie před vznikem cestovatelských průjmů. Účinek je lepší čím je vyšší dávkování.

U funkčních střevních dyspeptických poruch, jako je plynatost, nadýmání, nepravidelná stolice, střídání zácpy a průjmu, je vhodné zavést dlouhodobou léčbu probiotiky. Příznivý účinek spočívá v úpravě narušeného střevního prostředí a normalizaci ve složení bakteriální flóry, která se podílí na kvasných a hnilobných procesech. Je vhodné začít s nižším dávkováním a jako vhodné jsou nepatogenní kmen Escherichie colli, Lactobacillus acidofilus, Bifidobacterium, inulin a výtažky ze švestek a fíků.