VALFI
Odrůda se specifickou vnitřní kvalitou hlíz s modrofialovou mramorovanou dužninou. V roce 2005, v němž byla v České republice zaregistrována, byla na výstavě Země živitelka oceněna hlavní cenou Zlatý klas. Hlízy jsou oválné, středně velké až velké se středně hlubokými očky, s modrofialovou slupkou a modrofialovou mramorovanou dužninou.

Hospodářské vlastnosti:
Valfi je poloraná až polopozdní odrůda pro speciální užití. Je výjimečná nejen zabarvením slupky a dužniny, ale i specifickou vnitřní kvalitou konzumních hlíz. Je vhodná k přípravě přírodně zbarvených kaší, bramborových salátů, smažených hranolků a lupínků. Odrůda Valfi je středně odolná mechanickému poškození, středně až méně odolná aktinobakteriální obecné strupovitosti, náchylná plísni bramboru v nati.

Specifika:
Odrůda je zdrojem anthokyanových barviv, vyznačujících se antioxidační aktivitou. Při skladování nízká teplota (4 °C) indukuje zvyšování anthokyanů.
Zdroj: www.vubhb.cz

Prostě brambora, řekne si člověk, nic světoborného na ní není. Znají ji ve stovkách i tisícovkách odrůd po celém světě. Od Peru po Českou republiku. Někde ji využívají méně, někde více. Dělají se z ní přílohy, jako hranolky a krokety, kaše, nebo se předkládá pouze vařená. Způsobů podávání je více, všechny už takřka každý ochutnal. Navíc typická hlíza oválná, středně velká, se slupkou.

Až sem vše sedí, že? A teď si představte typickou bramboru zbarvenou do modra. Nebo do fialova, chcete-li. A to jak na slupce, tak v dužnině!

Chuťová klasika

Právě takové totiž pěstuje Jan Vedral. Odrůda valfi si našla cestu z Velké Británie, přes šlechtitelský ústav v Havlíčkově Brodě až do Libštátu. V České republice byla zaregistrována v roce 2005, stále se tudíž jedná o novinku. Podkrkonošský zemědělec úrodu v uplynulých dnech sklidil už podruhé.

„Tahle brambora mě zaujala na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Líbilo se mi to a chtěl jsem vědět, jak na to budou známí i další lidé reagovat. Jestli budou i oni zvědaví na něco nového," řekl Krkonošskému deníku hospodář Vedral. „Zatím na to ale koukají spíš s nedůvěrou. Líbí se to naopak restauracím. Kuchaři se šmoulími bramborami, jak jim rád říkám, kouzlí. Třeba usmaží pár hranolků klasických žlutých brambor s těmihle modrými. To vypadá zajímavě," směje se.

Protože modré brambory jsou chuťově od těch klasických k nerozeznání, dá se z nich uvařit cokoliv. Vyzkoušené recepty zmate jen nevšední barva.

„Úplně přesně nedokážu říct, čím je zbarvení způsobené. Takhle byla odrůda vyšlechtěná. I když modré brambory nejsou ještě tak hezké na pohled, vypadají jako hodně pomačkané, určitě mají něco do sebe. Valfi je moučná odrůda, s ostatními chuťově k nerozeznání," říká zemědělec Vedral. „Aby barva vydržela výrazná i po vaření, je lepší brambory vkládat až do vařící vody. To by se ostatně mělo dělat se všemi odrůdami," doporučuje.

Kopat v kulichu

Běžně známou barevnou variantou brambor, odlišnou od klasických žlutých, jsou ty červené. Na rozdíl od modrých je v tomto případě však zbarvená pouze slupka. „Já jsem slyšel, že se snad šlechtí i brambora, která má být úplně černá. To nevím, jak se lidem bude zamlouvat," směje se Jan Vedral.

Barva u valfi se projevuje i při pěstování. Na první pohled i laik rozezná namodralé natě od těch typických.

A jak se podle Jana Vedrala mají brambory správně uchovávat? „Ideální teplota pro uložení je osm stupňů. Jak na to vlétne slunce a teplo, je to špatně," říká. „Lidé by také měli umět správně načasovat sadbu i vykopávání. Rozhodně není pravda, že je potřeba sázet brambory co nejdříve a v polovině srpna je už honem vyorávat. Opět by se to mělo pohybovat okolo teploty osmi stupňů. Já říkám, že brambory mají kopat lidé v čepicích a ne aby ženské jezdily na kombajnu v plavkách," směje se.

Do polévky

Odrůd brambor jsou kvanta. Některé se stále pěstují, jiné ne. Další se, podobně jaké Vedralovy modré, šlechtí. „Některé druhy se pěstují ve výzkumných ústavech pouze jako genová rezerva, aby nezanikly. Ale už se neprodávají," objasňuje hospodář. „Já pěstuji čtyři," dodává.

Jednotlivé druhy se liší podle výnosu, podle odolnosti na nemoci, podle tvaru, velikosti, chuti, ale i barvy.

„Hrozně dobrá byla třeba odrůda keřkovský rohlíček. Oválná, menší a chuťově vynikající. Teď už se ale prakticky nepěstuje. Má nízký výnos, proto už ji mají jen někteří zahrádkáři pro soukromé účely a právě ve výzkumných ústavech," dává typický příklad Jan Vedral z Libštátu.

Naproti tomu valfi se prezentuje kyprou konzistencí, střední moučností, jemnou až středně hrubou strukturou. Podle oficiálních zdrojů je tato odrůda vhodná jako příloha, do polévek i na přípravu těst a kaší.

Prostě. Modrý brambor.