„Dostali jsme výpověď s dvouměsíční lhůtou. Na rovinu nám ale řekli, že žádný plat v té lhůtě nedostaneme," sdělila jedna ze zaměstnankyň, která si přála zůstat v anonymitě. „Nemáme teď vůbec nic. Musela jsem požádat o příspěvek na bydlení, abych měla aspoň na nájem. Ale kdo ví, jak to teď bude," popsala žena obtížnou životní situaci.

Padlo 70 výpovědí

Hromadné propouštění potvrdil ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák. „Na schůzce insolvenční správce předal zhruba sedmdesáti zaměstnancům výpovědi z důvodu organizačních změn s dvouměsíční výpovědní lhůtou, tzn. zaměstnanci by měli pracovní poměr skončit k 30. září," uvedl Horák. Jedenácti zaměstnancům už pracovní poměr skončil ke konci června, dalším čtyřem během července. Deset jich dál zůstává. „Nechali si ještě nějaké zaměstnance ohledně inventury v účtárně," uvedla jedna z už bývalých pracovnic lázní.

Lázně zaměstnancům dluží výplaty už za červen, kdy ještě denně docházeli do práce. A platy nedostanou ani nadále. „Dle informace od insolvenčního správce zaměstnancům nebyly vyplaceny mzdy za červen a za další měsíce také nebudou vyplaceny," potvrdil Martin Horák.

Teď ani korunu

„Na setkání zaznělo, že nic nedostanou, protože lázně nedisponují s žádnými finančními prostředky. To vyvolalo nevoli a bouři. Insolvenční správce však říkal, že on za to nemůže, a že jakmile budou lázně prodané, budou peníze a zaměstnanci dostanou výplaty," řekla po setkání další už bývalá zaměstnankyně lázní, která nechtěla zveřejnit jméno. Sama se po schůzce vydala na úřad práce. „My, které propustili k 30. červnu, jsme na tom ještě relativně dobře, že jsme dostali odstupné a poslední mzdu, která nám vyplacena nebyla, nám ještě proplatí úřad práce," dodala. Podle ní však někteří nyní propuštění zaměstnanci zůstali zcela bez prostředků.

Lázně lidem, kteří v nich pracovali, nedají ani korunu, přitom ve výpovědní lhůtě nemají nárok ani na dávky v nezaměstnanosti. „Zaevidovat se na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání mohou zaměstnanci až poté, co jim pracovní poměr opravdu skončí. Už teď by se však mohli v případě zájmu evidovat jako zájemci a využívat některých služeb úřadu práce, jako je poradenství, zprostředkování zaměstnání, případně i rekvalifikace," uvedl Martin Horák.

Ještě v půli července to přitom vypadalo, že zaměstnanci zůstanou doma s šedesáti procenty platu.

Lázně ve Velichovkách se uzavřely v půli července. Za jejich problémy je neschopnost splácet vysoké závazky, kvůli čemuž na sebe společnost uvalila insolvenci. Má dluhy za mnoho desítek milionů. Podle posledního vedení společnosti za to mohly dopady vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Závazky lázní mají být umořeny z prodeje jejich majetku, který činí asi 150 milionů. „Majetku je snad za 150 milionů, ale teď jsou na nějakých sedmdesáti milionech pohledávek," uvedla bývalá zaměstnankyně.

A dodala: „Kdy se to rozjede a jestli je někdo koupí, nad tím každý může jen diskutovat." (bro, bed)

Na co mají zaměstnanci nárok? A jak v jejich případě postupovat?

Co se týče finančních nároků, je třeba rozlišovat podporu v nezaměstnanosti, kompenzaci za nevyplacené odstupné a uplatnění dlužných mzdových nároků u úřadu práce.

Žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti je možno podat až po skončení pracovního poměru. Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy anebo v den skončení pracovního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

Na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti a kompenzace za nevyplacené odstupné není uplatnění splatných dlužných mzdových nároků vázáno ani na ukončení pracovního poměru ani na vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Zaměstnanci mohou žádat o uspokojení mzdových nároků max. za tři měsíce splatných dlužných mzdových nároků, které spadají do tzv. rozhodného období, volba tří měsíců z rozhodného období je na žadateli. Rozhodné období je duben 2013 až říjen 2013 (období je odvozeno od podání insolvenčního návrhu). Termín pro podání žádostí o uspokojení mzdových nároků na úřadu práce je do 3. 1. 2014. Žádost je možné podat na kterémkoli pracovišti úřadu práce, v tomto případě pro zaměstnance bude nejjednodušší podat žádost přímo na pracovišti v Jaroměři.

K dnešnímu dni jsou splatné mzdové nároky za červen 2013, takže zaměstnanci, kteří skončili pracovní poměr k tomuto datu, mohou od dnešního dne žádosti o uspokojení mzdových nákladů na úřadu práce podávat. Žádat by již mohli rovněž zaměstnanci, kteří ještě pracovní poměr neskončili, ale chtějí požádat o uspokojení dlužných mezd pouze za červen, ale tím by přišli o možnost uplatnit dlužné mzdové nároky za další měsíce a nároky z nevyplaceného odstupného, na které jim po skončení pracovního poměru vznikne nárok.

Případný nástup do nového zaměstnání na uvedených nárocích nic nemění.

Martin Horák, ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové