V tendrech na provozovatele autobusové dopravy by se podle Sobotky a Haška totiž nově měla zohledňovat i výše mezd řidičů. „Připraví se metodika, aby do připravovaných řízení mohla být vložena mzdová klauzule, která by zohlednila výši mezd," řekl Sobotka. Odboráři jsou s takovým příslibem spokojeni.

„Zatím to nebudeme komentovat, budeme to řešit na páteční videokonferenci Asociace krajů, kde se dohodneme na společném postupu,"  reagovala mluvčí Královéhradeckého kraje Martina Götzová. Hejtmanství už dříve výtky odborářů odmítlo a odvolává se na stejný postup Ústeckého kraje. S ním ale autobusáci řeší stejný problém. Jiných krajů se spor netýká.

Odboráři právě rozjetý miliardový tendr v hradeckém kraji napadli u soudu a antimonopolního úřadu . Zadávací podmínky tendru totiž podle nich zakonzervují nynější úroveň odměňování řidičů, která se pohybuje v průměru mezi 75 až 78 Kč na hodinu. Bez přesčasů a příplatků si tak řidiči v průměru vydělávají kolem 12 500 korun měsíčně.

Podle odborářů by měla Sobotkou slíbená klauzule odrážet nejen „nepodkročitelnou hranici" výdělku řidičů, ale také mzdový vývoj.  Požadují proto, aby přímo v zadání zakázek byla zakotvena nejnižší mzda řidičů v podobě 1,75násobku minimální mzdy. Odpovídá to 100 korunám na hodinu. „Kontrakty nejsou na rok, ani na několik měsíců, ale na deset let," podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Hospodářská komora s návrhem Sobotky nesouhlasí. „Řešení problému nízkých mezd řidičů linkových autobusů nemůže spočívat v tom, že se pro ně stanoví povinná minimální mzda v zákoně o zadávání veřejných zakázek," uvedl tajemník komory Tomáš Vrbík. Podle komory by to byl precedens, kterým by se otevřely dveře k zavedení zvláštní minimální mzdy i pro další odvětví a v důsledku k neřízenému růstu minimální mzdy.

Tyto obavy Bohuslav Sobotka odmítl. „Drtivá většina lidí, kteří dneska pracují ve veřejném sektoru, má tarifní platy," podotkl včera  premiér.