Neznalost a nepozornost kupujícího totiž často stojí za nedorozuměním a neoprávněnou kritikou prodejce.

Záruční list

Jednou z nejčastějších chyb je ztráta dokladu o koupi nebo záručního listu.
„Při reklamaci si potom spotřebitel stěžuje na obchodníka, že bez těchto dokladů odmítá reklamaci přijmout. Prvotní příčina je však samozřejmě u spotřebitele,“ vysvětluje Josef Černý ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).


Zákazníci také často zapomínají na to, že například elektroniku by si měli v prodejně nechat předvést.
Přitom na to mají právo. Pokud nakupující na vadu přijde až doma, nemá obchodník povinnost vyměnit zboží okamžitě.
„V takovém případě musíme čekat třicet dnů na vyřízení reklamace,“ říká Josef Černý.
Sdružení obrany spotřebitelů upozorňuje také na velmi rozšířený mýtus, že zboží koupené v kamenném obchodě lze do určité lhůty bez udání důvodu vrátit zpět prodejci.

Dobrá vůle

„Myslet si, že když se mi zboží nebude líbit, tak ho vrátím, je zcela mylné. Zboží koupené v kamenném obchodě bez udání důvodů vrátit nelze, a to ani okamžitě po zaplacení. Záleží pouze na dobré vůli prodejce,“ upozorňuje Josef Černý.


Pokud možnost takové výměny některé obchody inzerují, je to pouze v rámci boje o zákazníka, nikoliv povinnost daná zákonem.
„I v těchto případech však doporučuji se informovat na podmínky této možnosti, protože zde bývají různá omezení,“ uvádí Černý.
Častá stížnost na prodejce na tržnicích i v prodejnách zní „on mi nedal žádný doklad“, ovšem správně by mělo být „já jsem si neřekl o doklad“, protože prodávající je povinen vydat doklad o koupi pouze na přání kupujícího.

Lehkovážný podpis

Velice rozšířenou chybou je podepisování jakýchkoliv smluv bez jejich důkladného přečtení. Ať už se jedná o smlouvy o úvěru, kupní smlouvy, smlouvy o provedení práce a podobně.


„Nejsou to však jen smlouvy, které lidé s lehkým srdcem bez přečtení podepisují. Jsou to také reklamační protokoly nebo pojistné podmínky.
Přitom u jakéhokoliv dokladu platí, že je třeba nejdřív a nejpozorněji číst údaje, které jsou napsané nejmenším písmem, na druhé nebo další straně dokumentu a podobně. Ty totiž bývají obvykle nedůležitější,“ doporučuje Josef Černý.


Velkou nezodpovědností je také odkládání reklamace u poškozeného zboží, převážně u textilu a obuvi.
Pokud se totiž začne bota párat nebo rozlepovat, je třeba uplatnit reklamaci bez zbytečného odkladu, aby se vada nezvětšovala až do stadia neopravitelnosti.


Potom se nám totiž může lehce stát, že reklamace bude zamítnuta jako neoprávněná.

Doklady patří zákazníkovi

Spotřebitelé také často přicházejí do poradny bez jakýchkoliv dokladů od reklamovaného zboží s odůvodněním, že jim je prodejce odebral.
„Jedná se o záruční list, doklad o koupi, potvrzení o předchozích opravách. Tady je potřeba vědět, že veškeré doklady jsou majetkem spotřebitele a v případě, že je komukoliv odevzdá, připraví se o jediný důkazní materiál a tím mnohdy i o své peníze,“ upozorňuje Černý.

Informace

V momentě, kdy si spotřebitel uvědomí, že nákup, kvalita zboží nebo průběh reklamace není v pořádku, měl by se neprodleně informovat na správný postup.


„Například při nákupu přes internet nebo na předváděcích akcích můžeme zboží vrátit do 14 dnů bez udání důvodů. Mnohý spotřebitel ovšem nejprve několik dnů váhá, následně to zkouší vyřešit v restauraci, případně dámy u kadeřníka, dny utíkají, a pak se lehko stane, že lhůtu pro vrácení již nestihne,“ uzavírá Josef Černý.