Znamenají nižší mzdy na Jičínsku i nižší ceny? Podle občanů zřejmě ne.

„Mám syna na studiích v Praze. Vždycky, když přijede, se ho ptám, zda mám koupit pro něho nějaké potraviny. A odpověď? Nebuď blázen, v Praze koupím levněji. Takže nejen že mají vyšší platy, ale ještě levněji nakoupí. Je tam velká konkurence a ta tlačí ceny dolů. Navíc jsou různé slevy. Chápu, nájemné je tam asi vyšší a musí platit za veřejnou dopravu, ale ať nikdo netvrdí, že na venkově se žije levněji,“ rozčileně vykládal asi padesátiletý zaměstnanec jednoho z úřadů v Jičíně.

„Když je obchod jediný na celé vesnici, tak si ceny diktuje. Nechci jim to vyčítat, protože uživit se musí. Kdo ale je nucen nakupovat všechno jen v malých prodejnách a do města se nedostane, sáhne do poněženky hlouběji,“ popsala situaci Anna Ungrádová z Rokytnice v Orlických horách.

Na Jičínsku ve většině obcí prodejny bývalé Jednoty zanikly. Lidé jsou nuceni kupovat ve městě. Tolik času nemají, aby mohli oběhnout těch několik obchodů a najít nejpříznivější ceny. Navíc v jednom je levnější jeden sortiment, jinde jiný. Život na vesnici tak může vyjít i dráž než ve městě.

Většina podprůměr

Příjmy podle průměrné mzdy jsou zkreslené extrémně nízkými i vysokými hodnotami. V Královéhradeckém kraji bylo v loňském roce 56% lidí, kteří na průměrný plat nedosahovali. „To všechno dělají jen úředníci a zákonodárci. Dělník v továrně si o takové mzdě může jen nechat zdát,“ uvedl Josef Plašil ze Štěpánovska.

Zákonodárci a vyšší administrativní pracovníci skutečně berou až o stokorunu více než třeba řemeslník nebo zemědělec. Jejich platu se blíží snad jen odborní pracovníci, vědci nebo zdravotníci a pedagogové vysokých škol.

Nižší průměrný plat ve srovnání s Prahou může být mimo jiné zapříčiněn i větším počtem manuálních pracovníků. Ti mohou mít až o 55 korun na hodinu méně naž pracovníci nemanuální. Svou roli hraje i počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Zatímco vysokoškolák pobírá v průměru 176 Kč na hodinu, osoba se základním vzděláním pouze 73 korun. (luc, red)