Všechny stacionární radary, které již stojí nebo měly vyrůst, se tak stanou zbytečnými. Turnov tím přijde o možnost postavit 10 pevných radarů na výpadovkách z města, zároveň přijde o několik stovek milionů, které chtěl vybrat na pokutách. Semily, kde sice pevný radar neplánovali, přijdou o statisíce, neboť i zde městská policie měřila rychlost. „Přijdeme tím o půl miliardy,“ předpověděla turnovská starostka Hana Maierová.

Další vyjádření politiků i úředníků jsou zatím velmi střízlivá, novela totiž musí projít ještě Senátem a musí ji podepsat prezident. Všichni tak doufají, že ve věci ještě nastane zvrat. „Možná bude ještě všechno jinak, musíme počkat. Pokud to projde, museli bychom se podle toho zařídit,“ sdělil Pavel Vaňátko, vedoucí turnovského dopravního odboru.

Pokud si však můžeme zahrát na hru zvanou „co kdyby?“, v praxi by novela vzala obcím a městům bič na neukázněné řidiče. Zděšeny výsledkem hlasování poslanců jsou zejména malé obce v okolí Turnova, kde měly ještě tento rok vyrůst pevné radary. Ty by byly jediným nástrojem obcí, jak regulovat a zklidnit dopravu. Dva radary měly vyrůst v Malé Skále, dohromady šest v Karlovicích, Sedmihorkách a Radvánovicích, dva v Ktové a dva na výpadovce z Turnova v Přepeřské ulici.

„Štve mě to. Pro bezpečnost lidí děláme hodně a teď přijde tohle. Je to pro mě ještě stále čerstvé, musím se poradit, jak na to reagovat,“ netajil rozhořčení starosta Malé Skály Jiří Nejedlo. Právě Malou Skálou se auta často řítí i dvojnásobnou než povolenou rychlostí.

Od radaru si obec slibovala velký přínos, a hlavně zlepšení bezpečnosti a zvýšení klidu. Poslanci jí tuto možnost vzali.

Novela zákona o policii, která v praxi sníží pravomoci měststké policie a městských úřadů, pořádně namíchla také většinu samospráv. Za nákup radarů totiž v mnoha případech vyhodily miliony.
Turnov bude moci klidně odmontovat stacionární radar pod nemocnicí v ulici 5. května. Ten sice za rok zaznamenal kolem 10 000 přestupků a výrazně zklidnil dopravu v místě, jeho provozování teď však bude nezákonné. Hlavou nad úmyslem poslanců kroutila starostka Turnova Hana Maierová.
„Tady se stále mluví o penězích, ale my auta kvůli nim neměříme. Jde tady v první řadě o prevenci a ta se nám osvědčila,“ komentovala starostka kontroverzní novelu.

„Zákon je přece jen jeden a nejde o to, kdo jeho dodržování hlídá,“ dodala.

Novela přišla do Turnova takzvaně „za pět dvanáct“. Soukromá firma, která měla desítku pevných radarů v okolí Turnova v brzké době instalovat, totiž právě řeší stavební povolení. První z radarů měl stát již v srpnu. Pokud zákon projde i přes Senát a prezidenta, žádný z radarů instalován nebude.
Podle některých odhadů tím přijde Turnov o půl miliardy korun, které měly na pokutách za pět let svého provozu desítka radarů přinést. Nikdo si zatím netroufá odhadnout, jak velká rána pro město to bude.

O pár set tisíc si pohorší také Semily, které si pronajímaly čas od času radar od soukromé firmy a s pomocí městské policie pak měřily řidiče. Podle místostarosty Vladimíra Šimka teď město přijde přibližně o 400 000 korun za rok.

„Radost z toho nemáme, ale na druhou stranu nejde o tak zásadní částku, která by nás významně zasáhla,“ uvedl Šimek.

Jedním z mála, kdo kontroverzní novelu chválí, je vedoucí dopravního inspektorátu v Semilech Milan Čermák. Ten soudí, že městští policisté dříve často jednali podjatě, neboť pokuty vybrané při měření rychlosti končily v městských rozpočtech. To pak strážníky jako zaměstnance města motivovalo k tomu, aby nepracovali preventivně, ale spíše represivně. Měřili tam, kde nejvíce vybrali, a ne tam, kde hrozilo nebezpečí.

„Tohle teď končí a je to dobře. Řidiči nesmějí být kořistí, o kterou se dělí úřady,“ uvedl Čermák. Navíc by podle něj měli strážníci konat činnost, pro niž byli zřízeni, a nikoliv suplovat práci dopraváků.
Jediné peníze, které se nyní na pokutách od řidičů vyberou, budou prostřednictvím dopravní policie. Ty však nekončí ani v její kapse, ani v městských a obecních rozpočtech, ale přímo ve státní kase.