Sto let přádelny v Nové Pace

V roce 1882 kupuje tuto první textilní továrnu Bohumil Schnabel. Pod tímto jménem je znám vývoj textilního průmyslu na Novopacku až do doby II. světové války. Bohumil Schnabel spolu se svým synem Franzem postupně textilní výrobu rozšiřují a přistavují novou halu, kde je instalováno 600 mechanických stavů.

Přízi až do roku 1908 dováží. Uvažují však o tom, že 400 nových těžkých stavů bude tkát výrobně náročný druh Rohsamet. Pro jeho výrobu bude zapotřebí speciální příze, kterou bude lépe připravovat ve vlastním závodě. Proto roku 1907 přikupují bažinatý pozemek nad pivovarským rybníkem pro výstavbu přádelny.

Budovu přádelny staví firma Brauzevetter a Pittel. Příze z 48 tisíc vřeten má pokrýt spotřebu na 1300 stavech. Převážná část strojů pro přádelnu je dovezena z Anglie od firmy Howard Bulohgy a montáž provádí angličtí montéři. Přádelna je již vybavena samopředy a prstencovými stroji, uzpůsobenými na předení osnovních a útkových přízí na kanetách pro přímé tkaní. Zpracovává se bavlna americká, egyptská a indická. Práce v přádelně je ve válečném roce 1942 zastavena a stroje kromě selfaktorů demontovány a uloženy. Závod přechází na válečnou výrobu firmy Daimler Benz.

Po skončení 2. světové války se textilní výroba obnovuje a v roce 1948 je objem výroby již 650 tun příze za rok. Od roku 1949 do roku 1957 je přádelna stejně jako tkalcovna součástí textilního komplexu Nopaka s ředitelstvím v Nové Pace. Od roku 1958 se pak stává součástí národního podniku Velveta Varnsdorf.

V letech 1950 - 1959 probíhá rekonstrukce průtahů dopřádacích strojů a instalace větších vřeten. Dále je instalováno 16 nových ruských konvostředních křídlovek, což umožňuje výrazně zkrátit technologický proces a zvýšit produktivitu práce.

V roce 1962 jsou instalovány nové dopřádací stroje Kovotex české výroby a následně v roce 1964 čtyřhlavé posukovací stroje. V letech 1964-66 je prováděna přestavba míchárny a čistírny, kde je instalována ruská čistírenská souprava.

V roce 1971 je instalováno 20 nových mykacích strojů švýcarské firmy Rieter, které nahrazují původní stroje z roku 1908. V roce 1973 je v druhém patře zřízena česárna a začíná se vyrábět česaná příze z dlouhovlákenné egyptské bavlny pro výrobu vlasových tkanin.

V roce 1987 je zahájena rozsáhlá modernizace dopřádacího oddělení. Místo 64 zastaralých dopřádacích strojů Kovotex je naistalováno 12 moderních dopřádacích strojů Rieter, každý po 1008 vřetenech ve spojení se soukacími stroji Murata z Japonska. Současně je prováděna výměna všech křídlovek za pět nových od firmy Rieter. Postupně jsou nahrazeny posukovací stroje za novější, umožňující regulovat jemnost pramene.

V roce 1994 je celá společnost Velveta privatizována a stává se akciovou společností, jejíž součástí zůstává i přádelna. V rámci privatizace se v roce 1995 prodává tkalcovna v Nové Pace firmě Rauscher a výroba sametů se odtud stěhuje do přádelny. V roce 1996 se přistavuje nová výrobní hala a dokupují se další stroje. Celkem zde je instalováno 16 speciálních tkalcovských strojů německé firmy Günne na výrobu osnovních sametů.

V roce 1997 je rozhodnuto o výměně zastaralých česacích strojů TEXTIMA. V následném roce je provedena výměna staré čistírenské soupravy za plně automatizovanou sestavu rozvolňovacích a čistírenských strojů německé fy Trützschler. Zároveň je vystavěna nová filtrační komora pro veškerý vzduchem odváděný čistírenský, mykárenský a česárenský odpad.

V roce 2001 jsou zakoupeny dva protahovací stroje od fy Trützschler s regulací jemnosti u vystupujícího pramene.

Další velká modernizace začíná v roce 2004, kdy jsou mykací stroje z roku 1971 nahrazeny osmi novými od fy Trützscher. To, že osm strojů nahrazuje 20 původních, vypovídá o vývoji textilní techniky. Zároveň jsou od fy Trützschler zakoupeny tři vysokovýkonné protahovací stroje.

Následně je rozhodnuto o znovuzavedení výroby dlouhovlákenných jemných přízí z egyptské bavlny. Ve zrušené švýcarské přádelně v Uznachu se tak demontuje sedm dopřádacích strojů Rieter s malými průměry prstenců, každý o 864 vřetenech, agregované se soukacími stroji MURATA. Ty se instalují do dosud prázdného III. sálu, kde se staví i moderní klimatizace. Současně je doplněno i předpřádací oddělení potřebnými stroji k výrobě výše uvedených přízí. Poslední a velmi důležitou investicí je instalace dvou strojů pro odlučování nebavlněných příměsí do čistírny.

V současnosti, v době kdy mnozí známí výrobci vlivem asijského dovozu a silného kurzu koruny ukončují svou výrobní činnost, prochází i Velveta velkými problémy odbytu a musí částečně redukovat své výrobní kapacity. To se samozřejmě dotýká i přádelny, kde momentálně pracuje přibližně sto zaměstnanců v třísměnném režimu výroby. Roční kapacita produkce přádelny je 1400 tun bavlněných prstencových česaných a mykaných přízí v jemnostech od 7,4 do 70 tex. Tkalcovna sametů pracuje v dvousměnném režimu a vyrobí za rok 300 km sametů.

U příležitosti tohoto stého výročí je na pátek 10. října organizován v přádelně den otevřených dveří. Současnou textilní výrobu si budete moci prohlédnout i s odborným výkladem, a to v době od 11 do 16 hodin. Prohlídky budou začínat vždy v každou celou hodinu do 16. hodiny včetně. Velveta, a. s.