„Budou se tak smět nazývat jen cukrovinky výrobců od Hořic a ne napodobeniny, které na značce parazitují,“ vysvětlil význam unijní ochrany euposlanec Jan Březina.
Hořické trubičky dostaly ochranu teprve jako čtvrtý český výrobek po Štramberských uších, Pohořelickém kapru a Žateckém chmelu.
Českých žádostí však v bruselských šuplících leží víc a Březina už kvůli průtahům s nimi třikrát protestoval u Evropské komise.
Poté, co jí v únoru jí vytkl, že ani nezačala projednávat několik českých žádostí, věci dostaly rychlý spád. Bruselští úředníci se probudili.
Dokončili zkoumání pěti žádostí a zveřejnili je v unijním věstníku.
V březnu se ve věstníku objevil Třeboňský kapr, v dubnu Karlovarské oplatky, v květnu Pardubický perník, Nošovické kysané zelí a Mariánskolázeňské oplatky.

Zeměpisná označení

Pokud tyto názvy do šesti měsíců nenapadne nějaký výrobce z unie či mimo ni, stanou se výrobky s jedinečným zeměpisným označením.
U Karlovarských oplatek se zatím nenaplňují černé scénáře, které předpovídaly nesouhlas firem, jež je pod tímto názvem vyrábějí v Německu.
„Halas landsmanšaftu bylo loni slyšet i v Evropském parlamentu, ale námitky nedorazily,“ uvedl Březina.
Proti právu českých výrobců na Karlovarské oplatky se ozýval europoslanec Gerd Posselt, šéf landsmanšaftu.
Březina je připraven svést boj i o Olomoucké tvarůžky, pokud by je pro svou zemi chtěli přetáhnout rakouští poslanci, jak už naznačili.
„Pocházím z Olomoucka, a tak mám k tvarůžkům srdečný vztah,“ uvedl Březina.
Se zkoumáním Olomouckých tvarůžků by komise měla být hotova během týdne a pak je zveřejnit ve věstníku.