„Lidi teď na jaře doplňují své chovy, proto pořádáme výstavu už tak brzy,“ vysvětluje nám předseda spolku Ladislav Řeháček. Zvířata jsou na rozdíl od podzimních výstav, kdy si je mohou návštěvníci prohlížet ve venkovních klecích, umístěna uvnitř jedné z budov.

Posuzovatel Milan Hradec z Mladé Boleslavi moc práce nemá. „Hodnotím 104 kusů králíků osmnácti plemen. Je toho trochu méně než jindy,“ říká při odborném prohlížení jednotlivých exemplářů, po nichž mu zůstávají ruce obaleny chlupy. Ušáci totiž zrovna línají.

Nejčastěji je tu zastoupeno plemeno Kalifornský králík, Velký světlý stříbřitý, ale můžete se pokochat i pohledem na Činčilu malou, Českého strakáče, Vídeňského bílého ad.

Opravdu chudá je expozice holubů, kde je pouze dvacet opeřenců. Přitom nadšenců, kteří se specializují na chov okrasných holubů, bylo v našem regionu spousta. Dnes je spočítáme na prstech jedné ruky.

Jaroslav Hnát z Vysokého Veselí o tom ví své. „Chovám holuby přes třicet let, měl jsem spoustu kamarádů, kteří se tomuhle koníčku věnovali, dnes jsme zůstali v okrese tři. Je mi z toho smutno.“

Milan Hradec tak razantní úbytek přičítá také nevraživosti sousedů. Holub si na jaře hledá zelené, a tak sezobe na zahrádce první jarní výhonky. Pak za letu pouští trus, což je další problém. Upozorňuje nás, že chovatelé se nyní hojně specializují na chov okrasných ptáků jako jsou andulky, papoušci, ad.
„Už nás je pouze devět v organizaci,“ říká Ladislav Řeháček.

Sice tu jsou dva mladí chovatelé, ale jejich starší kolegové si nejsou jisti, zda u tohoto koníčka zakotví natrvalo.

A z čeho devět mohykánů prosperuje? „Snažíme se získat sponzory, jinak žádné příjmy nemáme, ani od obce nic nedostaneme, tak si musíme prostředky zajistit sami,“ konstatuje Řeháček. Jeho kolega nám připomíná, že obdobné je to v celém regionu, kde už zanikly organizace například v Železnici, Sobotce, Libáni, Kopidlně, Bačálkách, Lázních Bělohradu ad.