Zatím podle jejich slov vše funguje tak jak má. „Pokladnu máme od pondělí a problémy nemáme. Nebylo ani těžké se ji naučit ovládat," řekla nám vietnamská prodavačka z obchodu na Husově ulici v Jičíně, která si posteskla nad vysokými náklady na pořízení.

„Nechtěla jsem kupovat úplně tu obyčejnou, nejlevnější, jelikož těm moc nevěřím. Celkem nás pořízení kasy stálo zhruba třicet tisíc," prozradila náklady obchodnice a dodala, že její kolega z náměstí kvůli EET skončil.

Kolegyně ze sousedního Zverimexu s ní ale až tak úplně nesouhlasí. „Neřekla bych, že pořizovací náklady jsou nějak vysoké. Podle mě mnohem více vydáme za účtenky, tedy speciální termo pásku do pokladny. Vezměte si, že sem někdo přijde a koupí třeba sušenku za korunu. Účtenka, kterou mu mi vydáme, přijde na zhruba osmdesát haléřů," upozorňuje majitelka krámu se zvířecími potřebami Miluše Gardoňová. Ta má kasu od minulého týdne a jede v ostrém režimu.

„Jak to bude fungovat se ukáže až během dneška. Trochu se obáváme kolapsu celého systému, jelikož v jeden okamžik se na něj napojí několik tisíc subjektů," prozrazuje žena, která se domnívá, že elektronická evidence tržeb zas až tak úplně špatný nápad není. „Má to své nedostatky, to ano. Ale ten, kdo podnikal jak má, by problémy mít neměl. Likvidační může být EET maximálně pro malé krámky, a to hlavně díky nákladům za internet nebo termo pásky," sdělila nám prodavačka. Ta si také myslí, že EET není šetrné k životnímu prostředí.

„Dnes nás všude nabádají, aby jsme recyklovali, šetřili papír a podobně. S pokladnami to ale nepůjde. Musíte vyjet účtenku byť za korunový náklad. Přes osmdesát procent zákazníků si ji pak ani nevezme. Lístky pak skončí v koši. Chybí mi tedy volba, kde bych se mohla rozhodnout a podle přání zákazníka buď účet vytisknout nebo ne. Určitě by to bylo ekologičtější," říká Miluše Gardoňová.