Výsledky výzkumu budou pozitivně ovlivňovat stravovací návyky populace, zdravotní stav občanů a příznivě působit na ochranu životního prostředí.

Cíle:
Výstavba regionálního Ovocnářského výzkumného institutu, jako centra aplikovaného výzkumu pro ovocnářské odvětví zemědělské výroby v centru významné ovocnářské oblasti. Projekt je postaven na komplexnosti, odpovídající technické úrovni a hospodárnosti.
Zajistit komplexní výzkum v komoditě ovoce v souladu se světovými trendy a umožnit konkurenceschopnost českého ovocnářství v evropském prostoru.
Technické cíle projektu:
• Budova laboratoří a pracoven, přípravny rostlinného materiálu a nezbytného zázemí pro efektivní výzkumnou činnost.
Výstavba holovouského výzkumného ústavu.• Skleník s potřebnou technologií
• Přístřešky pro zemědělskou techniku
• Sklad obalů
• Rekonstruovaný sklad ovoce s moderní technologií
• Zprovoznění laboratoří s moderními přístroji a zařízením
• Obnovení zastaralé zemědělské polní mechanizace
Výzkumné cíle projektu:
• Záchrana a konzervace kulturního dědictví historických českých odrůd ovoce,
• studium nových biotechnologických metod uchování genofondů,
• monitorovat pěstitelské zásahy z hlediska životního prostředí (minimalizace chemických vstupů v pěstitelských technologiích),
• výzkum nových metod integrované ochrany,
• vývoj moderních postupů v ozdravování,
• výzkum nových trendů v organickém pěstování ovoce,
• zefektivnit metody výběru perspektivních odrůd a genotypů na základě analýzy a studia genových markerů,
• stanovit optimální agrotechnické zásahy,
• výzkum efektivních směrů ve skladování ovoce.
Doplňující výstupy projektu:
• Poskytování poradenské služby pěstitelům, školkařům, státní správě, atd. (průběžně během řešení projektu 2012 – 2015).
• Získané výsledky budou předávány ovocnářské praxi publikacemi v odborných časopisech, metodikami, organizováním Ovocnářských dnů a seminářů.
• Zaměření na studium a výchovu mladých výzkumných pracovníků.
• Vytvoření pozic pro mladé výzkumné pracovníky.
Data a rozpočet:
Zahájení projektu: 1. února 2012
Dokončení projektu: 31. prosince 2015
Celková dotace: 567 313 018,- Kč
Z toho z rozpočtu Evropské unie: 482 131 065,- Kč
Ze státního rozpočtu: 85 081 953,- Kč

Vlastní práce na budovách institutu

Hned v březnu 2012 jsme vyhlásili podle schválené dokumentace dvoukolové výběrové řízení na generálního dodavatele všech stavebních objektů. V prvním kole bylo podáno pět nabídek – Průmstav Praha, Geosan Group , BAK Trutnov , Hochtief a Metrostav. Po složitém hodnocení nabídek do druhého kola postoupily čtyři firmy, které do začátku března 2013 předložily tři nabídky. Nejnižší nabídku ve výši 377.884.936,- Kč předložilo sdružení firem Hochteif a BAK pod společným názvem „Jablko".

Projekt výstavby výzkumného ústavu.Dne 8.7. 2013 byla podepsána smlouva o dílo na výstavbu celého areálu „ Ovocnářského výzkumného institutu" . Ještě před zahájením prací proběhl poměrně rozsáhlý archeologický průzkum, který prokázal, že v námi vybrané lokalitě existovaly výrobní jámy již cca 5000 let před naším letopočtem. Dále se zde našlo několik keramických nádob, které ukazují na osídlení v mladší době bronzové. Náš výzkumný ústav tedy má na co navazovat.

Na podzim 2013 byly zahájeny zemní práce a zakládání budov. Železobetonový skelet hlavní budovy byl díky mírné zimě 2014 postaven ve velice krátkém čase. Součástí výstavby nového areálu byla i rekonstrukce stávajícího skladu ovoce. Jak se ukázalo v průběhu rekonstrukce, byl objekt skladu v horším stavu než projektant (firma JIKA –CZ ) předpokládal . I přes to se podařilo sklad ovoce dokončit včas, v září 2014.

Celý areál o ploše více jak jeden hektar se skládá z šesti samostatných objektů – kromě hlavní budovy s laboratořemi a vědeckým zázemím je zde ještě výzkumný skleník, přístřešky pro zemědělskou techniku ,sklad ovoce a obalů. Celková užitná plocha nově vybudovaných objektů je téměř 8300 m2.
Sdružení firem Hochtief a BAK dokončilo všechny zbývající stavby včetně komunikací do 6. ledna 2015.

V současné době již běží zkušební provoz. Všechny objekty se dovybavují nábytkem a postupně i novou laboratorních technikou. Od dubna letošního roku se začne se stěhováním ze starých nevyhovujících prostorů do nových laboratoří a pracoven.   Ing. Petr Kubát

Jaroslav Vácha: Máme za sebou hodně práce

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský má za sebou výstavbu nového sídla. Výstavba se uskutečnila díky evropské dotaci. Institut vstupuje do nové doby, přijímá nové metody šlechtění a na léto chystá dny otevřených dveří. S ředitelem Jaroslavem Váchou jsme si popovídali nejen o těchto novinkách, ale i o spolupráci s obcí a jeho pocitech po náročném projektu.

Jaroslav Vácha.Máte za sebou náročnou cestu. Jaký máte teď pocit jako ředitel šlechtitelského ústavu?
To je zajímavá otázka, takto jsem o tom dosud nepřemýšlel. Můj pocit je určitě takový, že jsme vykonali hodně práce a že se blíží okamžik, kdy nám spadne balvan ze srdce. Ale práce je ještě hodně a je v tom obsažena i jistá nervozita, jak budeme zvládat provoz v novém objektu. Budeme také muset hledat nové vědecké a obchodní partnery. Co se týče toho, co je za námi, z toho mám nejen já dobrý pocit.

Co se změní obecně pro šlechtitelství v České republice?
Šlechtitelství samo o sobě je disciplína, která má poměrně dlouhou setrvačnost. Když se dohodneme na definici, že šlechtitelství je činnost, při které vznikají nové odrůdy, tento proces od prvopočátku po stav, kdy je odrůda oficiálně uznána jako hotová, a to už nebereme v potaz cíl, že se probojuje na výsluní komerčního zájmu, trvá mnoho let, někdy i desetiletí. Co se teď změní v českém šlechtitelství, rozhodně není možné popisovat. Nelze očekávat, že v horizontu pár let si znovu sedneme a řekneme si: Podívejme, podařilo se nám vyšlechtit novou, celosvětově proslulou odrůdu. Až k tomu dojde, budou tu už spíše sedět naši nástupci. Lze ale hovořit o tom, že se podmínky pro šlechtění změní výrazným způsobem. My chceme využívat nových molekulárně genetických metod tak, abychom byli na špici soudobé vědy. Budeme k tomu mít dobré podmínky.

Součástí projektu bylo také to, že se otevřou nová pracovní místa pro mladé šlechtitele.
To fungovalo už v průběhu projektu. Když jsme s ním začínali v roce 2012, měli jsme něco přes šedesát zaměstnanců. Dnes jich máme sto. Jsme významný zaměstnavatel v regionu, máme tu lidi, kteří mají vzdělání a vědecký status. Je to vysoce kvalifikovaná síla.

Sídlíte v obci Holovousy, v malé vesnici na Hořicku. Jste spokojeni se zdejšími obyvateli a s obcí?
Naprosto. Během let jsme si na sebe zvykli a jak předchozí, tak nová paní starostka jsou příkladem pozitivní, rozumné spolupráce. I v zastupitelstvu snadno nacházíme společnou řeč. Řada obyvatel vesnice je našimi zaměstnanci.

Vraťme se ještě k výstavbě. Byl určitý okamžik, kdy jste si říkal, že to prostě nedopadne, že to padne a podobně. Šla stavba podle vašich představ?
Čím větší výstavba, tím více přináší překvapení a situací, kdy je třeba něco vyřešit operativně. O tyto situace i v našem případě nebyla nouze. Když to vezmu v globálu, určitě tam nikdy nebyl okamžik, kdy bych byl zoufalý a litoval, což bylo také tím, že jsme za partnery měly velké stavební firmy, které mají zkušenosti s velkou výstavbou a problémy svedou řešit. Úplný negativismus a skepse nebyla nikdy. Stavba šla velice rychle.   Ptal se Jan Jireš

Kterak jsme získali evropskou dotaci

Začátkem devadesátých let po vydání holovouského majetku rodině Malinských nastal problém s dalším trvalým využíváním budov a pozemků, které byly restituovány.

Evropské dotace.Existoval zájem majitelů prodat celé panství, což bylo deklarováno občasnými návštěvami různých osob a firem, které o koupi majetku projevovaly zájem. Tato skutečnost omezovala další rozvoj ústavu i stabilizaci pracovníků.

Po vstupu ČR do EU se začala Česká republika připravovat na využití prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 – 2013. Operační program „Výzkum a vývoj pro inovace" existoval v tomto období pouze v návrhu. Úplně první vstupní požadavek na čerpání finančních prostředků z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) byl ze strany VŠÚO Holovousy zpracován a odeslán na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy CR dne 20. března 2006 pod projektovým názvem „Ovocnářské výzkumné centrum" v předpokládaných nákladech cca 420 milionů Kč. Jednalo se o zařazení do kategorie středních projektů s čerpáním v rozsahu 100 milionů až 1,5 miliardy Kč.

Po předání podkladů vyhlásilo MŠMT další kola screeningů všech projektů, tak aby potenciální uchazeči mohli dále na svých projektech pracovat a zároveň byli informováni o postupu přípravy OP VaVpI. Na základě dalších požadavků MŠMT byla postupně ve vyhlášených screeningových kolech žádost dopracována v členění nákladů, časovém rozlišení i indikátorech. Další termíny podání naši stále zpřesňující a rozšiřující se žádosti následovaly 19. května 2006, 31. srpna 2006, 11. listopadu 2007. Notifikačním řízením a následným schválením prošel návrh OP VaVpI až ve druhé polovině roku 2008 jako jeden z posledních, který Česká republika předkládala.

V roce 2008 byla zahájena série odborných seminářů ke zpracování žádosti do OP VaVpI. Zpracovaná žádost do tohoto operačního programu, prioritní osy 2 „Regionální VaV centra", byla na MŠMT podána 30. dubna 2009. V předběžných hodnotících řízeních byla žádost z další soutěže vyřazena. Významně upravená, doplněná a zpřesněná žádost byla do 2. výzvy osy 2 na MŠMT podána dne 16. listopadu 2009. Rozhodnutí MŠMT o poskytnutí dotace projektu OVI bylo vydáno 30.1.2012.   Ing. Václav Ludvík

Ke článku je připojena fotogalerie ze snímků zachycujících výstavbu areálu.