V roce 2010 získal ve svých devatenácti letech titul mistra ČR v kategorii mužů a jeho byla v roce 2016 účast na olympijských hrách v Brazílii. Hned v následujícím roce ale musel podstoupit náročnou operaci páteře a po ní bylo jasné z verdikt lékařů jasné zákaz vrcholového sportu. Jičínský judista Tomáš Vaníček ale nepřestal startovat na domácích soutěžích a kromě toho, že je oporou prvoligového celku Jičína, získal další medaile na mistrovství ČR. Kromě své závodní činnosti je současně i úspěšným trenérem mládeže.

Tomášovi se jeho přání účasti na OH v Riu nakonec splnila, i když jenom částečně. Působil totiž v roli sparingpartnera Pavla Petřikova.

Podíval jste se na OH do Ria, byť „pouze" jako sparingpartner Pavla Petřikova. Jaké jsou vaše zážitky a dojmy z Brazílie?
Dojmů je mnoho. Jako akreditovaný sparingpartner jsem byl ubytován mimo olympijskou vesnici a problém byl s dopravou. Veřejná doprava byla chaotická, neexistoval jízdní řád, a systém tamní rychlé autobusové dopravy vybudovaný za účelem OH z velké části nefungoval ještě v průběhu her. Velká neznalost angličtiny, organizace přístupu na sportoviště v olympijském parku a vzhled města byly pro mě další zklamání. Na druhou stranu, dění OH bylo bylo v místech, kde bylo o bezpečí dobře postaráno.

Lepší dojmy přicházely, když jsem se od třetího dne dostal do olympijské vesnice na „guestpass", trénoval a trávil tam čas s judisty a zažil tak atmosféru ve vesnici (o což se postaral trenér Pavel Petřikov st., který se ostatně zasloužil o celý můj pobyt v pozici sparinga). Dle slov závodníků a trenérů bylo však celkové zajištění ve vesnici ze strany pořadatelů horší než na předchozích OH. Velkou část svého pobytu jsem strávil v době před zahájením OH, takže vše bylo soustředěno na přípravu na soutěž. Posledních pár dní jsem si v Riu užil nejvíce, i díky příletu další části výpravy judistů. Atmosféra a podpora našich na soutěžích, návštěva centra města mezi soutěžními dny a večery v českém domě (mimochodem velmi pěkně zařízeném) mi celkový pobyt příjemně zpestřily.

Jak byste ohodnotil výkon Pavla Petřikova na OH?
Dle mého názoru byl Pavel v dobré formě a dle očekávání s přehledem porazil v prvním kole závodníka z Botswany. Ovšem v druhém kole už čekal nasazený Japonec a bohužel hned na začátku zápasu se Pavel začínal dostávat do nevýhodné pozice, ze které se snažil "utéct" strhem a v tom samém okamžiku Japonec nastoupil do chvatu. Šlo o smolnou sekundu, která rozhodla zápas a ukončila Pavlovi naděje. Víc hodnotit nelze. Připravujete se měsíce a vaše naděje mohou zmizet během vteřiny. O tom judo je a v Riu byla tato situace k vidění v mnoha zápasech.

Budete nyní sledovat výkony našich olympioniků? Co byste jim případně popřál a kde například vidíte největší šance na zisk medaile?
Naše reprezentanty samozřejmě sledovat budu a budu jim fandit. Bylo hezké sledovat, jak se sportovci z různých sportů, ale ze stejných výprav na sportovištích vzájemně podporují. Přeji všem hezký pobyt na OH, a hlavně co nejlepší výkony a výsledky. Jaké to jsou, to vědí jen oni sami. Celé výpravě pak určitě co nejvíce medailí. Věřím, že přijdou ještě další medaile.

Jaké jsou vaše nynější sportovní cíle a plány?
Plánem je žít sportem jako doposud. A sportovní cíle? Cílem bylo fungovat jako sparing pro Pavla, a stejně jako on, si dám chvíli oddych. Závodní cíle už si nedávám, maximálně trochu pomohu Jičínu, který mě vychoval, v první lize. Hlavně však chci vyřešit problémy s kolenem a věnovat se trenérské funkci.

Co vás v nejbližších dnech čeká?
Čeká mě dovolená na Moravě, soustředění s mládeží, nástup do učitelské profese a snad úspěšné zakončení studia.