Z pozvánky jsem úplně přestala mluvit

Zdroj: ČBF

Východočeské basketbalistky boují o mistrovství Evropy

Druhý pokus. Už jednou sahala po účasti na evropském šampionátu. Na ten domácí ji nepustila napěchovaná podkošová sestava. KLÁRA VOJTÍKOVÁ, která mezitím změnila dres, se pere o Eurobasketbal 2019.

Jak hodnotíte svoji první sezonu v Hradci Králové?

 Jako nejúspěšnější klubovou v mém životě. V Hradci je super prostředí. Jsem maximálně spokojena s výsledky i přístupem klubu. Sezona byla vydařená, i když to na začátku tak nevypadalo. Po vlažném rozjezdu si to sedlo a poskládal se silný tým.

Pro vás bylo problémem, že v dresu bývalého klubu SŠB Ostrava jste se vítězství dočkávala zřídkakdy. Nyní je to jiná káva, co říkáte?

 Jasně. Každý sportovec rád vyhrává. Musím to ale brát i z opačného pohledu. Zatímco v Ostravě jsem dostávala hodně prostoru na hřišti, tak v Hradci moje minutáž klesla. Ale to už tak bývá, že v kvalitním týmu, je vyšší konkurence. Každopádně přesun do Hradce beru jako kariérní posun.

Myslíte, že vám pomohl tento přesun do reprezentace?

 Určitě. Už jenom svádět na tréninku souboje s Péťou Kulichovou nebo s hodně silovou Josipou Buraovou. Navíc jsem začala na sobě víc pracovat. Tím, že jsem nedostávala tolik minut, přidávala jsem si individuální tréninky.

Čekala jste pozvánku do reprezentace?

Ne, fakt nečekala. Úplně jsem z toho přestala mluvit.

Jak jste se zprávu dozvěděla?

Zrovna ten den jsem chyběla na tréninku. Pak za mnou přišla spoluhráčka Klára Marečková, že prý jsem v nominaci na mistrovství Evropy. Já jí odvětila, ať si ze mě nedělá srandu.

Vy jste už ale v reprezentaci figurovala před minulým Eurobasketem, který se shodou okolností konal v Hradci Králové. Proč vám minule unikl?

Byla jsem nominována pro přípravné zápasy, ovšem pak jsem se do závěrečného výběru nedostala. Na mém postu byla obrovská konkurence a hlavně zkušenost. Hrály tam Kia Vaugnová, Alena Hanušová, Ilona Burgrová a Petra Kulichová.

Sledovala jste české Euro, a co jste říkala na vystoupení vašich spoluhráček?

Samozřejmě. Byla velká škoda, že holky před domácím publikem neurvaly lepší výsledek. I když v závěrečném utkání ve skupině porazily Španělky, nebylo to už po předchozích dvou prohrách nic platné. O to teď máme větší motivaci neúspěch odčinit.

Co musíte udělat jinak, abyste si v Lotyšsku zahrála?

Už jsem udělala. Zapracovala jsem na fyzičce a na hřišti se tak cítím stabilnější. Také jsem o dva roky zkušenější. Hodně mi dává působení v Hradci. Rozhodně jsem za jednu sezonu odehrála daleko více těžkých zápasů než s Ostravou.

Letos by vám mohl nahrát fakt, že vaše konkurentka Julia Reisingerová je pro šampionát mimo hru.

Je to tak. Cítím, že mám větší šanci, než před dvěma roky. Dělám pro účast na šampionátu maximum a uvidíme, jak se nakonec rozhodnou trenéři. Záležet hodně bude na zdravotním stavu Alči Hanušové a také jestli dorazí Kia Vaugnová.

Většina odmítnutých tvrdí, že mu nevadí, když se nevejde do nominace. Neříkejte, ale že vás sportovce to zklamání nepohltí?

Já to nepopírám. Ale takhle to chodí i v běžném životě. Přeci, když se člověku něco nepovede, je celkem logicky zklamaný. Na druhou stranu různé prohry jsou hnacím motorem, a to platí i pro mě. Když jsem se nedostala do závěrečné nominace v roce 2017, usilovala jsem o urychlený návrat.

Zahrála jste si Středoevropskou ligu, teď v přípravě proti evropským reprezentacím. Můžete srovnat basketbalovou úroveň?

Byť jsme ve Středoevropské lize odehrály těžké zápasy, tak je to pořád nejnižší evropská soutěž. Kdežto v reprezentacích to jsou nejlepší hráčky své země nebo patří ke špičce Evropy. Což platí, jak o našem týmu, tak o soupeřových. Je to hodně poznat v rychlosti, na síle. Hráčky jsou vyšší, silnější. Někdy i širší (smích). Je to fyzicky hodně náročné.

Každá hráčka má v týmu své úkoly. Jste pivot spíše střílející nebo doskakující?

Nedostávám bodové úlohy. Hlavně se po mně vyžaduje práce v obraně a na doskoku. Soupeřkám nenechat ani milimetr prostoru.

Zdroj: ČBF

Lvice Vojtíková