Večer v rámci 650. výročí prvých písemných záznamů o Nové Pace stál za to a návštěvníci, kterých bylo přes stovku, z nichž polovina se přišla podívat na bratry Kvapilovy ze Staré Paky, odcházeli spokojeni.
V úvodu moderátoři František Vitoch a Zdeněk Sucharda navodili atmosféru večera, ve které hudba doplňovala velice zajímavý rozhovor známého sportovního redaktora Roberta Bakaláře s bývalými cyklistickými reprezentanty bratry Kvapilovými a Janem Smolíkem. Mimo jiné se od nich návštěvníci dozvěděli, že v minulých stoletích z Nové Paky vzešla řada významných osobností ať se již jedná o spisovatele, malíře, sochaře, hudebníky, skladatele, ale i sportovců, jejichž jména překročila rámec našeho regionu. Jména jako mistr světa v gymnastice František Pecháček, motocyklový závodník Antonín Vitvar, Josef Bruk, vynikající hokejový brankář, dnes trenér brankářské legendy Dominika Haška, basketbalista Ivo Nerad, cyklisté Jaroslav Kvapil a Jiří Kvapil, fotbalista Ivo Lubas, ale i někteří další sportovci se stali pojmem pro další generace.

Události a akce

Návštěvníci se dozvěděli i o bohatých sportovních událostech, které město v minulosti zažilo, ať již to byly slavné podzimní přespolní běhy, jehož jednoho ročníku se zúčastnil i slavný Emil Zátopek, první motokros na rozestavěném Letním stadionu nebo i cyklistické závody, které se konaly ve městě. Nespočet zábav pro zlepšení finanční situace pořádali sportovci v sokolovně, od velikonočního Mrskutu až po tradiční Šibřinky. Do rána bylo vše uklizeno a mohl se hrát basketbal. Muzikanti zavzpomínali, že i dvacetkrát si za rok v sokolovně zahráli.
Dále se oba moderátoři rozhovořili o pokračovateli novopacké jazzové hudby Evergreen Dixieland Bandu navazující na Alcor a Metronom. Byli představeni i jednotliví muzikanti E.D.B, kteří vyplnili swingovou hudbou, převážně skladbami na jejich nově vydaném CD, úvod a závěr pátečního večera Jiří Kittler – pozoun, Jiří Josef – trubka, Láďa Dvorský – saxofony, Jarda Fejfar – kontrabas, Víťa Vágenknecht – banjo, Zdeněk Kaván – bicí a Jan Braun – piano.

O jejich životě

Následně se již chopil mikrofonu Robert Bakalář, který představil jednotlivé protagonisty – bývalé cyklistické reprezentanty Jaroslava Kvapila, jeho bratra Jiřího a také Jana Smolíka, který začínal svoji sportovní kariéru v metropoli našeho kraje. Rozprava Roberta Bakaláře s legendárními cyklisty nespočívala jenom ve strohých datech jejich úspěchů a bylo jich opravdu dost. Jaroslav Kvapil začal závodit v roce 1954. O osm let později byl našim nejlepším silničářem, což potvrdil i prvenstvím na mistrovství republiky. Vítězství získal i v dalších letech ještě třikrát. Reprezentační dres oblékl při etapových závodech v Jugoslávii, Bulharsku, Francii, Polsku a Kanadě, kdy patřil vždy k oporám československého týmu. Vyhrál třikrát i náš nejtěžší závod Praha – Karlovy Vary – Praha. V Závodě míru v roce 1962 vybojoval třetí místo. Dnes žije spokojeně již několik let ve Švédsku, kam odešel po roce 1968.
Jiří Kvapil, na rozdíl od svého staršího bratra, se věnoval cyklokrosu. Ve své kariéře se stal několikanásobným vítězem Velké ceny Prahy i vítězem Československého poháru. Říkalo se o něm, že je věčně druhý za tehdejším výborným Fišerou. Ovšem Jiří Kvapil byl i druhý na MS, kde za naši tehdejší Československou republiku na mistrovství světa startoval celkem čtyřikrát. Dnes ho najdete v obchodě Cyklosportu na náměstí v České Lípě.
Jan Smolík začal s cyklistikou sice v Hradci Králové, ale výkonnostně byl nejlepší v Dukle Brno. V Závodě míru, který jel celkem čtyřikrát, v roce 1964 třikrát protrhl jako vítěz cílovou pásku a mimo poslední, ve všech etapách skončil v prvé desítce.

Příhody ze závodů

Obecenstvo se také dozvědělo hodně z veselých příhod, které zažili tito tři cyklisté při různých závodech, ale i v běžném životě. Jejich vypravování vtipně doplňoval Robert Bakalář. „Když se naučíš pět slovíček denně, tak jich umíš za rok přes patnáct set a to již se domluvíš“, zodpověděl vtipně Jarda Kvapil otázku, jak se naučil Švédsky. Bratři Kvapilové rovněž vysvětlili jak se oba dostali k přezdívce “Kuzma“.
Hovořilo se i dopinku, bývalí reprezentanti znali převážně pivo, ale i pobytech v zahraničí při různých etapových závodech, přátelství se zahraničními cyklisty, kteří jim pomáhali například při odchodu Jardy Kvapila do Švédska nebo Janu Smolíkovi po zrušení cyklistiky v Dukle Brno, kde byl trenérem. Návštěvníci si mohli prohlédnout i čtyři vystavená závodní kola, mezi kterými bylo i červené Jirky Kvapila z mistrovství světa, modré Jana Smolíka a jedno moderní závodní v ceně čtvrt milionů.
Při odchodu dávali návštěvníci najevo, že symbióza hudby a slova se v novopackém MKS vydařila a že by bylo zapotřebí uvažovat o následování podobnými večery.