Posuďte sami, kromě dlouhé volejbalové kariéry (k ní se dostaneme), zdolal kavkazský vrchol Kazbek v Gruzii (5.047 metrů) či úspěšně absolvoval Železného muže, což byl předchůdce dnes už olympijského triatlonu. Tehdy se závodilo v objemech 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů cyklistika a v běhu kompletní maratón – tedy 42,2 kilometrů

Ale Smolda byl, je a věříme, že pár let ještě bude především volejbalista. Začínal v Jičíně u trenérů Proseckého a Nečesaného. V Nymburce ho vedl legendární Blažek, ve VŠ Praha neméně známý Kozák a v Jardově nejúspěšnější sezoně v RH Praha pak „Pompe" Pommer, svého času i trenér národního týmu.

V Nymburce si tedy zahrál národní ligu (1975 – 1979, tři roky hrál extraligu s VŠ Praha, tady mu byli spoluhráči například bratři Jan a Jiří Vojíkové či Hlinka. Absolventskou vojnu strávil v RH Praha a s tímto týmem se stal v roce 1982 i mistrem ČSSR! To byl jednoznačně jeho největší volejbalový úspěch dosažený s hvězdnými spoluhráči: Bromem, Černouškem, Gallisem, Krejčím, Melicharem, Řeřábkem, Sýkorou či Vondrkou.

Po studiích se vrátil do Jičína a volejbalově začal s krajskou II. třídou, další čtyři sezony to byla I. krajská třída a pak (na druhý pokus) v Čelákovicích uhraná kvalifikace do II. národní ligy.

Pak kariéru volejbalisty na poměrně dlouhou dobu přerušil, aby se vrátil se svými bývalými kolegy do dresu Dřevěnice. Tady dvě sezony trénoval velmi úspěšně místní druholigový mužský tým a současně hrál krajskou druhou třídu se svými bývalými spoluhráči (Šimánek, Klamrt, Špicar, Štál, Matějovský i další).

Hrají pořád a pořád ještě pořádně „škodí" třeba i o polovinu mladším soupeřům! Chtělo by se říci – to se mu to hraje, když je jeho žena Vlaďka je volejbalem „postižená" podobně …

Sčítali jsme i Jardovy skalpy při Volejbalové Dřevěnici, vyhrál extraligu s VŠ Praha, národní ligu s Nymburkem, veterány s Jastavem, superveterány se Slavií Hradec Králové, volnou soutěž s Jičínem. Chybí mu tedy jen dorostenecká trofej. Tu už ale jistě nestihne…

Jarda Smolík oslavil minulý týden 58. narozeniny, a proto ještě jednou: „Hodně zdravíčka, Smoldo !"   Václav Nidrle