Nevzpomněl si však na léta pornoherce, ale v rámci Trutnovské noci gladiátorů ve zdejším společenském centru Uffo ukázal své druhé Já – sportovce, boxera. Vystoupením v rodném hnízdě se také připravoval na vrchol boxerské kariéry – dubnovým zápasem s Radkem Linkem o titul mistra České republiky.

Po jak dlouhé době jste zavítal opět do rodného města?
Na skok jsem se tu byl podívat loni v létě, ale teprve teď byl čas na to, abych s přítelkyní prošel město, kde jsem jí ukázal kus svého mládí. Tedy místa, která jsem měl rád a kde jsem jako malý skotačil. Jinak předtím jsem tu nebyl asi čtyři roky.

Ovšem hlavním vaším cílem nebyla vzpomínka na dětství, ale rohovnický zápas. Jaký byl?
Jedním slovem super. Navíc i u tohoto zápasu by se dala najít paralela s mým dětstvím. Vždyť právě v Trutnově jsem s boxem začínal. Takže jsem zápas s Maďarem Martinem Szatmarim bral trošku i jako nostalgii. Navíc se na mě přišlo podívat hodně známých a to bylo krásné.

Svého boxerského soka jste nakonec porazil na body. Jaký to byl zápas, respektive, jak jste si ho užil?
Budu se opakovat, ale bylo to super. I když vlastní zápas byl velmi náročný. Navíc jsem se po zápase dozvěděl, že můj boxerský sok byl dvakrát na mezinárodním turnaji, takže v amatérech měl odboxováno dost.

A co publikum?
To bylo další milé překvapení. Po zápase jsem koukal na záznam, v ringu totiž nemá člověk čas sledovat dění okolo a publikum bylo úplně úžasné.

Trutnovský zápas byl předposlední ve vaší profi kariéře. Není škoda končit, když máte bilanci šesti výher a žádné prohry?
Máte pravdu, že to byl předposlední zápas v profiringu. Ještě mě však čeká boj o mistra republiky. A proč končím? Jedním z důvodů je fakt, že příprava je strašně náročná a drahá. Pak budu boxovat tak jednou ročně, takže bych stejně jen padal žebříčkem. Navíc ve čtyřiceti letech to už nemá cenu hrotit. Tělo to už nevydrží. Zůstanu sice u profíků, ale už nebudu honit výsledky. Musím dát tělu odpočinout. Za ten můj život si toho se mnou už užilo až až.

Když se před lidmi vysloví jméno Rosenberg, každý hned dodá přídomek pornoherec. Ale vy jste měl i tradiční filmařskou tendenci.
Myslíte Terezín?

Přesně ten. Je tomu už pár let, kdy toto téma bylo otevřeno. Nepřemýšlel jste, že byste teď, kdy budeme slavit sedmdesát let od konce druhé světové války, opět tuto svou vizi oprášil?
Zní to sice lákavě, ale toto téma jsem již uzavřel. I když je pravda, že možná teď, kdy už jsem šest let mimo porno branži, by na to lidé koukali jinak, než před lety. Ale je tu další problém. Už nemám ty peníze a známé. Ale jak jsem řekl, je to pro mě uzavřená kapitola.

Říkáte, že jste už nějaký ten pátek mimo porno branži. Nepřemýšlel jste tak nad tím, zahrát si nějakou „oblečenou" roli?
Ale to ano, tomu se nebráním. Například jsem si teď zahrál v připravované komedii Kameňák 5.

A jaké to pro vás je hrát oblečený?
Je to dobré, ale oblečený jsem hrál již vícekrát, třeba v nějakých reklamách. Nevadí mi to a užívám si to.

A filmařské ambice máte?
Filmařské ambice zatím nemám. Ale rád se kouknu nějakému režisérovi pod ruku.

Tak jaké jsou vaše plány do budoucna?
Teď mě nejvíce zaměstnává vlastní škola boxu, které se naplno věnuji. Ale jinak si plány nedělám Zjistil jsem totiž, že čím víc plánuji, tím to hůř dopadá.

Teď tedy sportujete. Jak byste přilákal mladou generaci ke sportu? Je obecně známo, že současné děti pohybovým aktivitám příliš neholdují.
A zase se musím vrátit do dětství a zavzpomínat na Trutnov, když jsem tu jako malý začínal s karate a thajským boxem. Tehdy se mi moc líbila motivace našeho trenéra. Nebral nás jako malé děti, ale jako dospělé. A to je při sportu to nejdůležitější. Musí člověka chytnout. Takhle to dělám i já u svých svěřenců, ale máte pravdu, že dnes dětem pohyb opravdu chybí.

A nebojí se k vám dávat rodiče děti? Respektive, myslíte si, že s vámi ještě jde ten punc pornoherce?
Někteří lidé mají stále předsudky, ale už to naštěstí začíná být jiné. Buď lidi oslovím jako člověk Robert Rosenberg, nebo ne. A podle toho, kolik trénuji malých dětí, vidím, že se přes moji minulost již mnoho lidí přeneslo. A ta doba honu na moji osobu je, tedy snad už minulostí.