Chce opět do čela. Po loňské spíše plonkové sezoně míří skokan na lyžích Roman Koudelka výš. Přes nepříjemný letní pád a několik důležitých změn ve vybavení se cítí před startem nové sezony v pohodě. Touží po úspěchu na Turné čtyř můstků a medaili z mistrovství světa.

Před dvěma lety atakoval Roman Koudelka nejvyšší příčky celkového hodnocení skokanského poháru. Vloni z čelních příček sedmadvacetiletý rodák z Turnova ustoupil. Uplynulou sezonu totiž tak trochu opětoval zkoušení nových prvků a tréninku.

Stejně tak letošní letní přípravu. „Zkoušeli jsme novou délku lyží, jiné vázání, kombinézu či tvrdost bot," přibližuje Koudelka.

Jak dopadly všechny ty testy?
Opravdu jsme zkoušeli hodně nových věcí. Zezačátku léta jsem byl hodně nervózní, moc mi to nešlo. Potom se to ale všechno otočilo, materiál jsme si vybrali, všechno si sedlo, na zimu jsem dobře přichystán. Věřím, že se dostaví v sezoně i výsledky.

S čím jste měl největší problém?
Tak nějak si to všechno postupně sedalo. Nepříjemný byl ale pád v červnu. Měl jsem vázání víc dopředu, chtěl jsem, aby mi lyže nechodily moc k tělu. Při skoku mi nezvykle hodně fouklo. Naštěstí se to stalo na malém můstku. (v Liberci) Měl jsem to pak nějakou dobu v hlavě. Pak jsem ale čekal narození potomka, zhruba měsíc a půl jsem nebyl na lyžích a všechno se to srovnalo.

Měsíc a půl bez tréninku, není to před sezonou hendikep?
Nemyslím si. V té době jsem se věnoval hlavně kondici. Sice mi trochu chyběla technika, ale natrénováno mám hodně. Až bych řekl více než kdy jindy. A na lyžích jsem se do toho potom také dostal.

Kde?
Jezdil jsem na individuální tréninky do Innsbrucku za Richiem. (osobní trenér Richard Schallert) Tam jsme manko úspěšně dohnali.

A vyřešili jste společně i záležitosti okolo vybavení pro příští sezonu?
Rozhodně. Skákat budu na lyžích nejdelších možných k mé výšce. Připraveny budu mít i jedny o dva centimetry kratší pro případ extrémního větru. Důležité na lyžích pro mě je, aby co nejlépe využívaly svoji plochu při letu. Poprvé v kariéře budu mít dvoje boty, zvlášť pro trénink i závod, což také přinese vyšší komfort a jejich menší opotřebení. Mám i nového výrobce kombinézy, kde už nešijeme ve Slovinsku, ale v Česku, takže na novou sezonu se hodně těším.

Jak se před ní cítíte?
Cítím se výborně. Byl jsem už i na prvním sněhu, což se nám před prvníma závodama nepodařilo už asi pět let. Během přípravy jsem ale se setkal jen s Poláky a Slovinci. Zjistil jsem, že Kamil Stoch skáče výborně, dařilo se i Peteru Prevcovi. Nijak zvlášť jsem však proti nim nezaostával, což mě potěšilo. Uvidíme, jak na tom budou ostatní. Plánuji objet všechny závody sezony.

A s jakými cíli?
Prvním vrcholem bude Turné čtyř můstků. To je prestižní závod, který se mi zatím nikdy tolik nepovedl. No a pak přijde mistrovství světa. To je vrchol pro každého sportovce a pokusím se o zisk nějaké medaile. Kdyby se to povedlo, byl bych hodně šťastný.

Medaile by byla od novopečeného otce i dárkem pro syna Karla, že?
Nejen pro něj. Jeho narození byla hodně velká změna v mém životě. Rád k němu ráno vstávám, ale toho času moc nemám. Obdivuji proto svoji manželku, která se o něj permanentně stará. Já jsem pořád někde pryč, ať už na přípravě, nebo závodech, a ona je na to často sama. Ale mohu potvrdit, že narození potomka je opravdu výraznou změnou a zásahem do osobního života.

Před dvěma lety jste během sezony bojoval o vítězství ve Světovém poháru, průběžně jste i celkové hodnocení vedl. Vloni jste ale ani jednou nestál na stupních vítězů. Byť jste se poměrně pravidelně umísťoval v elitní desítce. Cítíte před letošní sezonou na sebe nějaký tlak, nebo je vám naopak lehčeji?
Jsem v klidu. Když jsem před bojoval o přední příčky, fanoušci si mysleli, že to tak bude už napořád. Tak to ale nefunguje. Když jsem se vloni pohyboval okolo desáté příčky, tlak postupně upadal. Nyní se cítím naprosto v klidu, nic mě nestresuje. Poslední výsledky během kontrolních závodů nebyly úplně nejhorší, na prvním sněhu v Lillehameru jsme vše prověřili v ostré zkoušce. Cítím se výborně a už se těším na první závody ve Finsku.