Jenže idylka potrvá jen chvilku. Už ve čtvrtek český reprezentant vyrazí na další štaci. V nové roli: veřejnost ho začala brát zase vážně.

Překvapila vás po neděli nějaká gratulace?
Dostal jsem jich hodně. Radost mi udělaly všechny, ale pochopil jsem, že lidé začali skoky na lyžích vnímat.

Přitom na Turné jste nejel jako favorit. Jaké cíle jste si dal vy osobně?
Chtěl jsem bodovat v každém závodě. To se povedlo, ale že to dotáhnu takhle vysoko, mě překvapilo. Mám z toho obrovskou radost.

Takže jste ani nesnil o umístění v desítce?
Měl jsem spočítáno, že kdybych skončil pokaždé na bodech, mohlo by z toho být patnácté místo. Pokud by se mi víc dařilo, kalkuloval jsem s desátou příčkou, ale že budu kousek od stupňů vítězů, tak na to jsem vůbec nepomýšlel. Plán se povedlo výrazně překročit. Nikdo, ani trenéři, to nečekali. O to víc mě to těší. Teď si jen přeju, abych šťastné pocity prožíval i v dalších závodech.

Po minulé zpackané sezoně jste se pohyboval opět v absolutní špičce. Bylo to takové zadostiučinění?
Bylo to super… Zjistil jsem, že mě soupeři už zase berou. Možná byli trošku zaskočení, že jsem takhle vysoko.

Kdo konkrétně?
Zaregistroval jsem pochvalná gesta od Kamila Stocha (dvojnásobný vítěz Turné). A také od Killiana Peiera. Loni se trápil jako já, teď byl osmý. Taky si zlepšení určitě užívá.

Od bronzového stupně vás dělilo osm bodů. Co myslíte, mohl být konečný výsledek ještě lepší?
Vždy to může být lepší, ale v našem sportu je asi nejdůležitější pokora. Chce to zůstat nohama pevně na zemi. Stačí totiž nepatrný kousek a člověk je dole. Drápat se nahoru není nic snadného.

V čem je současnost proti loňské totálně špatné sezoně lepší?
Situace je naprosto odlišná. Loni jsem prožíval těžké období a byl na dně. Strašně nerad na to vzpomínám. Teď zažívám pravý opak. O to víc si mohu předních umístění vážit. (úsměv)

Po olympiádě jste zvažoval ukončení kariéry. Jak s odstupem hodnotíte podporu manželky, která vám to rozmluvila?
Jsem za to strašně rád. Andrea by mně fandila stejně, i kdybych byl na Turné jako loni padesátý. Nevím, jestli ve skrytu duše doufala, že se takhle zvednu, ale určitě jí patří velké poděkování.

Máte představu, jestli pro vás může mít pátá příčka i ekonomický přínos?
To si netroufám odha-dovat… Výsledek je to pěkný, váží si ho i můj zaměstnavatel Dukla, ale sezona je dlouhá. Když se nepovedou další závody, tak se na úspěchy rychle zapomíná.

Na Turné se skáče prakticky denně, jste pod tlakem. Jak jste se vypořádal s tlakem?
Tlak na mě moc nedoléhá. Ve chvílích volna se snažím co nejvíc odpočívat. Hodně mě nabíjí kontakt s rodinou. Naprosto skvělé bylo, když mi žena poslala fotky a video, kde mi dvouletý Karel drží zatnuté pěsti a posílá pusinky. Krása. Neznám lepší rituál. Blízcí mi pomáhají tím, že mi k závodnické pohodě dodávají energii.

Sezona není ani v polovině. Povede se vám udržet výbornou formu do dalších startů?
Před rokem mi chyběla právě pohoda. Na výsledcích je znát, když jsem v klidu. Věřím, že to bude takhle pokračovat i o víkendu v italském Predazzu. Důležité je věřit si a mít dobrou náladu. A když se jeden závod nepovede, neskládat zbraně.

Mistrovství světa se koná na přelomu února a března. Myslíte už na Rakousko?
O šampionátu v těchto dnech vůbec nepřemýšlím. Je to pro mě ještě hodně daleko. Většinou mám v hlavě jen příští závod.

Jakub Janda: O můstcích v Harrachově rozhodují jiní lidé

Bývalý skokan na lyžích a nyní poslanec Jakub Janda.Poprvé zažil Turné čtyř můstků v roli šéfa úseku skoků na lyžích. Jakub Janda může být spokojený, reprezentace proti minulé sezoně zaznamenala pokrok, avšak zásluhy za krásné páté místo Romana Koudelky si nepřipisuje.

Vítěz Turné ze sezony 2005/2006 sledoval závody v televizi. Jako poslanec usedající do parlamentních lavic si nemohl dovolit na víc než týden odjet.

„Romanovi jsem fandil a psal mu po každém závodě a kvalifikaci. Povzbuzoval jsem ho a vzkazoval, že před každým výsledkem do desítky smekám. V současné nabité konkurenci a nejistých povětrnostních podmínkách, kdy se soutěž přerušuje kvůli větrným poryvům, dosáhl naprosto skvělého výsledku,“ vypráví Janda.

K tomu, že k nadějnému umístění došlo zhruba tři čtvrtě roku po jeho nástupu do funkce, nepřikládá důležitost. „Není to moje výhra, stojí za tím práce celého kolektivu,“ říká s tím, že se zatím prosadil akorát jeden závodník.

„Potřebovali bychom, aby se světovou špičkou neválčil jen Roman. Nechci být ale neskromný, buďme rádi za poslední výsledky. Je vidět, že jsme vykročili po správné cestě. Věřím, že další reprezentanti se časem přidají. Když ne letos, přijde to v další sezoně,“ přeje si Janda.

Hlavní slovo ma trenér

Pochvaluje si, že se oproti minulosti zlepšila komunikace v týmu. Důležité podle něj je, že všechny pravomoci kolem reprezentace jsou na trenéru Davidu Jiroutkovi.

„Osvědčilo se, že zodpovídá za přípravu a veškeré vybavení závodníků. Když vznese nějaký požadavek, vedení úseku se snaží vyhovět. Tím se snažíme klukům nastavit podmínky, aby to pro ně bylo co nejlepší. Na Romanovi se ukazuje, že to jde.“

Koudelkovy výkony připomněly fanouškům nejen krásu skoků na lyžích, ale snad by mohly pomoci pohnout s neprůchodnou situací při jednání o zprovoznění uzavřeného areálu v Harrachově. Jakub Janda je v tom ale mírně skeptický.

„Sportovní výsledky nemají v tomto případě takovou váhu, jak by se mohlo zdát. Výsledky jsou přínosné vůči potenciálním sponzorům, s nimiž jednáme, ale rozhodovací právo jestli Harrachov bude či nebude mají v rukou jiní lidé,“ upozorňuje.

Cílem Jandy a nového vedení úseku nadále zůstává, aby skoky v Česku přežily. „Budu se opakovat. Jestli se harrachovský areál během dvou tří let nezprovozní, může tento sport zaniknout.“