Povodí Labe teď aktualizovalo aktivní zátopové zóny, které se k nelibosti starostů rozšířily.

Omezení kvůli zónám
Omezení kvůli aktivním zónám pociťují například v Turnově. „U nás je tím nejvíc ohrožen prostor bývalého koupaliště, autobusové nádraží, potom část prostor v Konělupech a okolí bývalého Šatonu, Skautský ostrov.

To jsou místa, kde dnes nedovolí postavit ani parkoviště. Zasažena je i lokalita kolem fotbalových hřišť, kde teď chystáme výstavbu hřiště s umělou trávou. Kdybychom už neměli vydané územní rozhodnutí a stavební povolení, tak o nové hřiště přijdeme," líčí problémy starosta Turnova Tomáš Hocke.
„Dosud tato místa byla v pasivní zóně, což znamená, že za určitých okolností se tam mohlo stavět. V aktivní zóně jste bez šance, což zásadním způsobem mění pohled na rozvoj příslušného území," vysvětluje Hocke.

Ještě horší situace je podle něj v Semilech, kde se aktivní zóna rozšířila téměř do poloviny města.
„Snažíme se rozumně diskutovat, jednáme na kraji s odborem životního prostředí za jakých podmínek by aktivní zóny šly upravit. Pak nás čekají jednání s Povodím Labe, protože pro rozvoj měst je to opravdu velký problém," dodal Tomáš Hocke.

Problémy
Složitá situace je například i ve Frýdlantu. „Vůbec už se nemůžeme rozvíjet, hrozně nás to brzdí," říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Právě kvůli rozšířeným aktivním zónám zavrhli ve Frýdlantu koupi opuštěného areálu Slezanu. „Třetina areálu je nyní v aktivní zóně, to znamená, že se tam nemůže postavit vůbec nic, a další část je ve stoleté vodě. Takže jakákoliv investice by se musela dělat s ohledem na tento fakt.

Problém je také v tom, že při povodni by se ze Slezanu mohly vyplavovat všechny nebezpečné látky, které tam kontaminují půdu," vypočítává starosta.
Podle něj aktivní zóny představují i problém s pojištěním. „Máme pojistné výluky, takže skoro čtyři pětiny městského majetku máme podpojištěné, protože nám to nikdo nepojistí. Na rozdíl od doby než se aktivní zóny rozšířily," upozorňuje Dan Ramzer. Vývoj situace bude Deník nadále sledovat.   (jp)