Tohoto těžkého triatlonu přezdívanému rovněž evropská Hawaii či evropské peklo, který je navíc součástí světové série, se letos zúčastnilo 1888 závodníků z celého světa a mezi nimi také jičínský triatlonista Petr Soukup se svým trenérem Rudolfem Coganem.

Náročnost tohoto závodu je dána především silným větrem, který doprovází celý závod. Převýšení cyklistické části 2 550 m a třicetistupňová vedra si vybírají na kole i běhu svoji daň. Zdejší Ironman měl klasické distance 3,8 km plavání – 180 km bezhákové cyklistiky – 42 km běhu.

„Na ostrov jsme docestovali ve středu společně se svým trenérem, kamarádem a vzorem Rudou Coganem. Ruda zde nezávodil, ale měl mi zajistit co nejlepší podmínky pro zajetí kvalitního výkonu. Pomáhal mi především s předzávodním projetím trati, organizačními záležitostmi, taktikou na závod, motivací, občerstvováním a tím nejcennějším byly informacemi z průběhu závodu o mých ztrátách či náskocích. Nutno podotknout, že bez Rudy bych určitě nedosáhl takového výkonu.

Cíl byl jasný. Vyjet si nominaci na mistrovství světa konané každoročně na Hawaii. To znamenalo, že ve své věkové kategorii 25-29 let jsem musel obsadit nejhůře druhé místo," svěřil se Petr Soukup se svými plány. Na startu nechyběl úřadující mistr světa Jan Frodeno, mimo jiné i vítěz OH 2008 v Pekingu, bývalý mistr světa v triatlonu, domácí Španěl Ivan Raňa, Timo Bracht, který v minulosti bral několik medailí z MS v dlouhém triatlonu a navíc drží na této trati traťový rekord. A dále řada dalších závodníků světové špičky.

Závod v plavání odstartoval výstřel v 7.00 z pláže v centru města Puerto de Carmen a 1888 triatlonistů se vrhlo do Atlantiku. Plavaly se dva okruhy s přeběhem po pláži. Voda měla 19°C, takže se plavalo v neoprenech. „Na první bojce vzdálené 170 m od břehu se uskutečnila velká mela a spíše než plavání jsme bojovali o holý život. Pár ran jsem dostal, pár rozdal," popsal Petr Soukup úvod první disciplíny.
V dalším průběhu se startovní pole roztáhlo a lepší plavci uplavávali slabším. Petr Soukup opustil vodu na příznivém 34. místě s časem 54:39 minut. V kategorii 20 – 29 let doplaval na druhém místě se ztrátou čtyř minut na prvního Brita Reece Barclyeho, na skupinku pronásledovatelů získal náskok dvě minuty.

Petr Soukup si hned od začátku hlídat tempo a jel „svůj" závod. Pravidelně se občerstvoval jak pitím, tak i pevnou stravou. „Do 140 km se mi jelo dobře, nicméně poté přišla první krize. Protivítr, ubývající energie, cíl v nedohlednu a propadání se startovním polem mi na náladě nepřidalo. Do 160 km jsem se pěkně vytrápil, ale poté se mé tělo naštěstí zrestartovalo a já se dostal zpět do hry," sdělil Petr svoje trápení přibližně z poloviny cyklistického kola. Cyklistiku dokončil v čase 5:30:21, když dojel na celkovém 38. místě ze všech závodníků. Ve své kategorii pak na pátém místě se ztrátou na prvního okolo deseti minut.

„Ztráta po kole nebyla propastná a já si věřil na dobrý výsledek. Byl jsem plně odhodlán podat ve své nejsilnější disciplíně, běhu, maximum a své soupeře potrápit. Závod jsem rozběhl velice svižně a doufal, že běžci přede mnou budou zpomalovat. Nicméně velké překvapení přišlo na 21 km, kdy jsem zjistil, že jsem svoji ztrátu snížil pouze o dvě minuty a zároveň moje tělo přestávalo optimálně fungovat. Vysoká teplota, sluníčko a náročná cyklistická část si začala vybírat svoji daň a já musel začít zpomalovat. Do té doby svižný běh se změnil v přesun z občerstvovačky na občerstvovačku. Velkou vzpruhou bylo doběhnutí na pětadvacátém kilometru třetího Nora Aleksandera Lasse Finstada.

I když jsem se jej následně pokoušel setřást, on bezproblémů akceptoval moje tempo. Začínal jsem se obávat, že mi na Nora nebudou stačit síly. Pravidelně jsme se střídali na špici a dost si vypomohli. Nicméně okolo 32 km jsme na druhého Brita Reece Barclyeho ztráceli stále okolo dvou minut. Nohy již pekelně bolely, tělo bylo dehydratované a vize 10 km do cíle mě moc neuklidňovala. Na 34 km si prošel Nor krizí a já jsem se mu konečně lehce vzdálil. V té chvíli jsem dostal od Rudy rozhodující informaci: „Brit kape a je 30 vteřin před tebou, tak koukej běžet". Na 37 km jsem se na Brita Reece Barclyho konečně dotáhl.

Věděl jsem, že závěrečných pět km bude asi těch nejnáročnějších. První běžec v mé kategorii měl přede mnou náskok pěti minut, takže nebylo co řešit. Hawajský slot brali pouze první dva, nikdo nechtěl být třetí. Reece se za mě okamžitě zavěsil a na každé občerstvovací stanici se pokusil o únik. Tempo vystupňoval nejspíše až zbytečně moc a 3,5 km před cílem odpadl. Ze zbytku posledních sil jsem se snažil udělat rozhodující únik. Po jednom kilometru jsem měl 30 sekund náskok. Hlavně nedostat křeč, nezvrtnout si kotník, nezastavit. Brit byl naštěstí zlomen a Nor za mnou v nedohlednu. Doběhl jsem do cílové rovinky a náležitě si vychutnal své druhé místo v kategorii, které mě posílá v říjnu na Hawaii".

Čas Petra Soukupa v závěrečném maratonu byl 3:03:34 a celkový pak 9:35:35, což znamenalo druhé místo v kategorii 20-29 let a zároveň celkové 25. místo.

„Byl to rozhodně nejnáročnější závod, který jsem doposud absolvoval. Vítěz naší kategorie, Španěl Jos Pedro Andujar Bastida, který mě přeletěl na kole okolo pětašedesátého kilometru, byl tentokrát neporazitelný. V běhu předvedl vyrovnaný výkon a v cíli jsem na něj ztrácel čtyři minuty," zhodnotil svůj ironman Petr Soukup a ještě dodal: „Velké díky patří mimo mé rodině a Rudovi i YOGI racing teamu Ostrava, který mi propůjčil závodní časovkářské kolo, dále firmě Inkospor, která mě podporuje ve výživové oblasti. Nesmím zapomenout na Barboru Svozilovou, ta se stará o mé zničené nohy po závodech a trénincích. Všem alespoň touto formou děkuji," uzavřel jičínský triatlonista.

A jak byl spokojen s výkonem svého svěřence trenér Rudolf Cogan: „Petr plaval rychle, přitom zadrženě, takže ušetřil hodně sil. Na kole zatím ještě nemá odpovídající výkonnost, musí trénovat, v tomto závodě to ale asi lépe nešlo. Běh má teď výborný, ale jako běžec od Pána Boha může svoji výkonnost ještě dále zvyšovat. Petr zaslouží pochvalu za morálku v závěru závodu, kdy byl ještě patnáct km před cílem pátý a na postupové místo se dostal až pět km před cílem. S Angličanem Reecem Barclyem to bylo čistě o hlavě a v tom uspěl, Angličan to potom vypustil.

Z celkového výsledku jsem spíš zklamán, myslel jsem, že toho Španěla doběhne. Na Havaji to bude mít těžké. Čeká ho teď strategické rozhodnutí, přejít do profíků a dělat pořádně jen triatlon, nebo dál jezdit skvěle mezi nejlepšími amatéry? Do Mistrovství světa teď bude trénovat, tak jako tak naplno, ale pak tato otázka vyvstane znovu. Měl by se na všechno vykašlat, tři až čtyři roky dělat jen triatlon a zkusit, co to udělá. My ostatní mu musíme pomáhat. Podobný talent je teď v České republice jen jeden a ten lavíruje."   (po, re)