Do fondu plynuly i zisky z různých zábav, jako byly Šibřinky. V roce 1891 se novopacká obec zavázala, že poskytne zdarma stavební parcelu, cihly za výrobní cenu a dřevo v ceně dříví palivového. O pět let později obec částečně splnila závazek, když prodala (z důvodů poplatkových) jednotě Sokol pozemek o rozměrech 400 sáhů (přibližně 760 m čtverečních) O rok později dosáhly finance pro stavbu tělocvičny 5600 zlatých. Činnost okolo výstavby řídila stavební komise, jejímiž členy byly Antonín Sucharda, Antonín Vlačiha, JUDr. Eduard Kaizl, Eduard Kuhn, Antonín Müller a Jan Sucharda. V roce 1899 měli sokolové ve své kase již 18 228 zlatých a mohlo být započato s přípravami na tuto důležitou stavbu.

Soutěž

V Národních listech byla vypsána soutěž na plány a rozpočet a místní stavitelé Wolf a Bret přímo vyzváni na vypracování plánů. Bylo také rozhodnuto, že nebude stavěn sál společně s ochotnickým spolkem, nýbrž jenom sokolská tělocvična.
V roce 1903 se usnesl výbor Tělocvičné jednoty limitovat náklady na výstavbu částkou 36 000 zlatých. Vzhledem k tomu, že stavitelé ve svých návrzích tento obnos značně překročili, doporučil výbor valné hromadě, která se uskutečnila počátkem roku 1904, aby se stavbou nebylo zatím započato. Na valné hromadě 2. února v roce 1905 byl velkou většinou schválen písemný návrh stavby sokolovny, podle návrhu stavitele Andrejska ze Semil. Kladně byla vyřízena půjčka z Občanské záložny ve výši 20 000 K (zlaté přestaly již existovat a platidlem se stala koruna). Vzhledem k výši rozpočtu bylo vypsáno a zahájeno snižovací řízení. V březnu 1906 bylo konečně započato se stavbou. Bohužel Andrejskův návrh i stavba Matysova nevyhověly. Nepovedlo se ústřední topení, klenbu sálu bylo nutné během stavby snést, přední část jeviště hrozila zřícením. Z těchto důvodů nebyla dodržena lhůta výstavby. Konečně 19. května 1907 byla přes velké překážky a k velké radosti sokolů, sokolovna slavnostně otevřena. Rozpočet na výstavbu ve výši 45 000 K byl značně překročen. Do tělocvičny bylo ze Střelnice přemístěno nářadí, již opět sloučených obou sokolských jednot, ke kterému došlo s popudu městského zastupitelstva, v roce 1898. Cvičení při slavnostním otevření sokolovny bylo spojeno se župní zkouškou na V. Všesokolský slet v Praze. Díky nové sokolovně vzrostl počet členů novopackého Sokola na 298.

Kultura

Novopačtí sokolové, podobně i jako Tělocvičné jednoty v jiných městech, pod heslem „Ve zdravém těle zdravý duch“, byli od svého vzniku i nositelé a šiřitelé kultury ve městě. Proto se nelze divit, že mimo jiných kulturních akcí, které sokolové zajišťovali, získala v roce 1913 Tělocvičná jednota biografickou licenci a v sokolovně se začalo promítat. Někdy v sobotu a v neděli, jindy dokonce i ve středu.
Zpráva o vypuknutí první světové války zastihla novopacké sokolstvo 28. června na župním sletu v Roztokách. Velice zdařilé vystoupení sokolů bylo ale dokončeno. Za měsíc, po tomto, na čtyři roky posledním, veřejném vystoupení sokolů, byly Tělocvičné jednoty rozpuštěny a došlo k jejich pronásledování. Víceméně tajně se začalo opět cvičit v roce 1816 za sokolovnou. Z těchto důvodů, ale hlavně, že Tělocvičná jednota jako spolek nepolitický se zabývá politikou, byla dne 26. listopadu 1916 sokolská jednota v Nové Pace rozpuštěna.