Příčiny vzniku lze hledat již v roce 1848, který ovlivnil po celých Čechách, tedy i v Nové Pace, myšlení lidí. Z tichých Čechů se stali nadšení obránci vlastenci, kteří zakládali různé spolky zvláště pěvecké, čtenářské a o něco později i tělovýchovné.
Když v březnu v roce 1862 odešli z pražského německého Schmidtova tělocvičného ústavu čeští cvičenci v čele s dr. Miroslavem Tyršem a založili samostatnou Tělocvičnou jednotu „Sokol Pražský“, dalo se v panujícím národním hnutí očekávat, že se tato myšlenka rozšíří i na český venkov a začnou vznikat další tělocvičné spolky.
To, že novopacká Tělocvičná jednota byla první, která po Sokolu Pražském vznikla, může oprávněně naplnit hrdostí každého občana našeho města. Zakládání tělovýchovných spolků v malých městech bylo tehdy velice problematické a obtížné, protože v Čechách byl tělocvik, jako nepovinný předmět, zaveden jen na některých středních školách a jediný tělovýchovný ústav byl v Praze. Po Nové Pace vznikly v tomto roce ještě další tělocvičné jednoty v Jaroměři, v Jičíně, Kutné Hoře, Turnově, Kolíně a Železném Brodě.
Na myšlenku založit v našem městě tělocvičnou jednotu přišli lékař Václav Kejzlar a intelektuálně všestranný Karel Záhorský, kteří se ještě s dalšími členy pěveckého spolku Hlasoň zúčastnili v Praze národní slavnosti, kdy při hostině, pořádané v tělocvičně Sokola Pražského, byli obsluhováni sokoly v sokolských krojích. Na novopacké zástupce inspiračně zapůsobil jak sokolský kroj, tak i svižné vystupování obsluhujících tak silně, že se rozhodli zřídit podobnou tělocvičnou jednotu i na Pace.

Ustavující schůze

A skutečně 2. června 1862 pozval lékař Václav Kejzlar jedenadvacet vážených občanů města do sálu hostince pana Čermáka na ustavující schůzi tělocvičné jednoty, na které byl zvolen prozatímní osmičlenný výbor. MUDr. E. Kosinka byl zvolen starostou, jednatelem Bedřich Nydrle, náčelníkem Václav Kejzlar, pokladníkem Antonín Radimský, hospodářem Josef Franc. Dalšími členy výboru stáli J. Čermák, J. Berger a J. Housa. Podle stanov měla Tělocvičná jednota Lubor členy zakládající, kteří přispívali pěti zlatými, dále činné (cvičící) a žáky, kteří za příspěvek 10 krejcarů měsíčně, mohli dvakrát týdně cvičit. V jednotě byli i členové přispívající, kteří necvičili, ale pouze sokolskou myšlenku finančně podporovali. Hlavním účelem novopacké tělocvičné jednoty bylo provozování tělocviku, který byl v tuto dobu v naši zemi málo rozšířen a tam, kde se cvičilo, tak podle německé soustavy.
Tělocvičit, jak se tehdy cvičení nazývalo, začali Novopačtí necelý měsíc po svém vzniku. Již 1. července, pod vedením náčelníka Václava Kejzlara, se shromáždili v přírodní tělocvičně ve „Střelnici“ (dnešní dílny odborného výcviku Střední školy gastronomie a služeb), kde cvičili na bradlech, hrazdě, kruzích, kolovadlech a šplhali na lanech a tyčích.

Výlet na Kumburk

Brzy po svém vzniku se sokolové představili novopacké veřejnosti v malebných krojích při výletu na Kumburk. Nezasvěcené nejvíce překvapilo bratrské tykání mezi členy. Pod heslem „Tužme se“, se ukázali sokolové znovu 7. října na letním cvičišti na prvním veřejném cvičení.
Cvičenci zde ukázali svoji zdatnost i sílu a rozvahu, kdy přes odpor některých okresních úředníků a za asistence četníků důstojně, v kázni a klidu předvedli veřejnosti své cvičení. Pokračování zítra.