Vizitka
Narozena: 24. srpna 2000. Úspěchy: Žebříček „B" Čechy – celkové 2. místo (2014), 3x účast na mistrovství ČR oblastních výběrů žactva za Východočeskou oblast (2012, 2013, 2014), mistrovství Východočeské oblasti klasická trať – 1. místo (2014), mistrovství ČR sprintových štafet – 1. místo žactvo (2014) 2015, mistrovství Evropy dorostu – 1. místo štafety, 4. místo klasická trať, mistrovství ČR štafet – 1. místo, mistrovství ČR družstev – 1. místo, mistrovství ČR sprintových štafet – 1. místo, mistrovství ČR v nočním OB – 4. místo, mistrovství ČR na klasické trati – 4. místo INOV-8 CUP žebříček „A" – 4. místo , mistrovství Východočeské oblasti ve sprintu – 1. místo.

„Moc bych chtěla získat nějakou medaili z mistrovství republiky v individuální disciplíně, abych prolomila sérii čtvrtých míst," říká talentovaná hořická běžkyně.

Jak dlouho se orientačnímu běhu věnujete a kdo vás k tomuto sportu vlastně přivedl?
K orientačnímu běhu jsem se poprvé dostala přibližně před šesti lety, v roce 2010. Oslovil nás tehdy jeden ze současných trenérů mládeže orienťáku v Hořicích Radek Vávra, a jelikož otec už tento sport znal a zajímal se o něj, rozhodli jsme se ho vyzkoušet. Moc se nám to zalíbilo a začali jsme se mu věnovat čím dál více.

Hájíte barvy Hořic. Jak dlouho zde vlastně oddíl funguje?
Pokud vím, přímo oddíl orientačního běhu s označením HOR vznikl v roce 1990. Do té doby se zde tento sport provozoval například pod vedením turistů. Od tohoto roku uspořádal několik krajských závodů kolem Hořic. Po roce 2010 se do oddílu přidali noví žáci a začaly fungovat tréninky pod vedením Radka a Martina Vávrových. Současným předsedou oddílu je můj otec, Petr Rücker, a v roce 2014 a 2015 se nám podařilo uspořádat závody Východočeské oblasti.

Jak hodnotíte sezonu 2015, která pro vás byla tak úspěšná?
Rok 2015 byl opravdu skvělý. Mezi největší úspěchy určitě řadím zlatou medaili z Rumunska z mistrovství Evropy dorostu ve štafetách a čtvrté místo v individuální klasické trati. Výborných výsledků jsem také dosáhla se štafetou a družstvem za klub Lokomotivy Pardubice, kde se nám podařilo vyhrát mistrovství ČR štafet i družstev a vybojovali jsme celkové prvenství v Českém poháru štafet i lize klubů. Velice si také vážím čtvrtého místa v žebříčku „A", jelikož se jedná o dlouhodobou soutěž a nejde zde pouze o výsledek v jednom závodě. Tento rok byl opravdu jako z pohádky. Jediná věc, na kterou si musím ještě počkat, je medaile z mistrovství ČR v některé z individuálních disciplín, kde zatím sbírám čtvrtá místa.

Za úspěchy vždy stojí tvrdá dřina. Jak často se tréninku věnujete?
Je rozdíl, pokud je závodní sezóna (jaro-podzim) nebo přípravné období (zima). Například nyní v zimě trénuji vytrvalost. Je to ta méně zábavná část tréninku, ale je potřeba. Já si proto samotné běhání snažím zpestřit plaváním nebo běžkami. Tréninku se snažím věnovat přibližně šestkrát týdně kolem hodiny. Od jara potom začnu přidávat i sílu a rychlost, a to se pak upravuje přímo podle konkrétních závodů.

Orientační běh, to není pouze o běhu, ale také o teorii. Jak náročná je právě teoretická příprava na závody?
Teoretická příprava je určitě náročná. Přes sezónu mám tréninky s mapou v lese, které se více či méně zaměřují přímo na nějaký konkrétní detail (vrstevnice, přesné držení směru podle buzoly…). To je však jen část z celkového času, který nad mapami strávím. Je důležité si každý závod podrobně rozebrat a najít všechny chyby a nedostatky, protože jenom toto mě může posunout dál. V tomto směru mi velmi pomáhá trenér Láďa Hrubý, který se mi neustále věnuje a připravuje spoustu tréninků a akcí, jež mě vedou k lepším výkonům. Za to bych mu chtěla moc poděkovat, snad to ani jednoho z nás brzy neomrzí.

V minulých dnech jste získala titul Sportovec města Hořice za rok 2015 v kategorii žactva. Co na to říkáte?
Toto ocenění mě velice potěšilo a moc si ho vážím. V Hořicích je spousta výborných sportovců a je velice těžké porovnávat různé sporty mezi sebou. Každopádně tento titul mohu zařadit mezi své úspěchy a doufám, že se mi ho třeba někdy podaří zopakovat v nějaké jiné kategorii.

Jste velmi mladá závodnice. Jaké máte plány a cíle do budoucna?
Rok 2015 byl pro mě velice vydařený, ale orientační běh je nevyzpytatelný, takže nemám tušení, kde budu například za několik let. Nicméně věřím, že se tomuto sportu budu moci nadále naplno věnovat a že mě bude stále stejně bavit. A třeba, až pořádně natrénuji, tak přijde i úspěch na nějakém větším závodě v hlavní kategorii. K tomu však vede velmi dlouhá a náročná cesta. Jeden z mých cílů bych ale přece jen ráda zmínila. V roce 2016 bych moc chtěla získat nějakou medaili z mistrovství ČR v individuální disciplíně, abych prolomila ta čtvrtá místa, o kterých už jsem mluvila. Budu k tomu mít celkem čtyři příležitosti.

Sledujete i jiné sporty? K jakým máte případně nejblíže?
O sport se obecně zajímám poměrně dost. V létě nejraději sleduji atletiku nebo cyklistiku a také se těmto sportům sama ráda věnuji. Než jsem se naplno vydala cestou orientačního běhu, závodila jsem v atletice ve sprintech a skoku dalekém. Jelikož jde ale o úplně jiný styl trénování, později jsem si musela vybrat, kterému sportu se budu věnovat více. V zimě sleduji biatlon, kde se našim velice daří, nebo rychlobruslení se suverénní Martinou Sáblíkovou.

A váš sportovní či jiný vzor?
Myslím, že nemám jeden konkrétní vzor. Ale mezi sportovce, kteří mě motivují, určitě patří Dana Šafka Brožková nebo třeba Jan Procházka. Hodně také vzhlížím ke svým starším soupeřkám, konkrétně například k Tereze Janošíkové, která na mistrovství Evropy dorostu v roce 2015 vyhrála všechny disciplíny včetně štafety, které jsem byla součástí. A to je neuvěřitelné!