Martin Loskot. „V Jičíně si mohu zahrát extraligu“

Martin je odchovancem Jiskry Třeboň, nejčastěji hraje na střední spojce, ovšem jeho výhodou je velká univerzálnost.

Po měsíci náročné letní přípravy nám Martin Loskot odpověděl na několik otázek týkajících se jeho házenkářských začátků, působení v Plzni a očekávání v barvách jičínského Ronalu.

Martine, zkus popsat Tvé sportovní začátky. Byla házená Tvým favoritem od dětství nebo jsi koketoval i s jinými sporty?
K házené mě přivedl můj otec v mých šesti letech, protože dříve také hrával házenou a v té době byla v Třeboni sportem číslo jedna. I když jsem vyzkoušel spoustu jiných sportů (fotbal, hokej, plavání), házená byla vždy na prvním místě. Prostě mě chytla a drží mě až dodnes.

Měl jsi svůj sportovní vzor?
Nevzpomínám si, že bych někdy měl nějaký sportovní vzor.

Ve kterých klubech jsi ve své kariéře zatím působil, na kterého spoluhráče či trenéra nejraději vzpomínáš?
Jak jsem již zmínil, začínal jsem v Třeboni, kde jsem prošel přes všechny mládežnické kategorie až do mužů. Druhým působištěm byla Plzeň. V obou klubech byla výborná parta a rád vzpomínám na všechny spoluhráče. Když je řeč o trenérech, tak se mi hned vybaví Venca Marek, který mě trénoval asi deset let.

Jak se před třemi lety zrodil Tvůj přestup do Plzně, se kterou jsi získal dvakrát po sobě mistrovský titul?
Když mi bylo asi šestnáct, rodiče se rozhodli odstěhovat do Plzně. Já v té době už chodil na gymnázium a v Třeboni se mi líbilo. Dohodli jsme se tedy, že tam ještě zůstanu. Když pak ale Třeboň spadla z extraligy, rozhodl jsem se přestěhovat zpět k rodičům. Následně jsme se s Plzní domluvili na přestupu.

Na jedné straně obrovské úspěchy v podobě mistrovských titulů, na straně druhé menší herní vytížení, než jsi očekával, souhlasíš?
Ano, souhlasím. Je sice hezké, že jsem s Plzní získal dva tituly, ale abych řekl pravdu, tak jsem z nich ani moc velkou radost neměl a určitě mě neuslyšíte, že bych se s nimi někde chlubil. To vše samozřejmě pramení z toho, že jsem nedostával moc příležitostí. Proč tomu tak bylo, nevím, to by byla otázka spíše pro trenéra.

Dle dostupných informací Ti bylo nabídnuto prodloužení smlouvy. Co rozhodlo o tom, že změníš působiště?
Pan Drobil z vedení plzeňské házené řekl, že by byl rád, kdybych zůstal. To už jsem byl ale delší dobu přesvědčený, že musím změnit působiště. V Plzni se mi líbilo, našel jsem tam spoustu nových přátel, ale házenkářsky to nebylo ono.

Následně se Ti ozvali zástupci Jičína, jak moc Tě zájem našeho klubu překvapil?
Zájem mě překvapil hodně, musím přiznat, že jsem to nečekal.

Ve hře však byla i varianta zahraničního angažmá v nižší německé soutěži, proč ses rozhodl pro Jičín?
Ano, to je pravda. Ještě před nabídkou z Jičína jsem zvažoval nabídku německého Plavna. Je to celkem ambiciózní tým, který chtěl hrát třetí německou ligu. Když se mi ale ozvali zástupci Jičína, byla to pro mě velká příležitost zahrát si ještě extraligu.

Které nové spoluhráče nejvíce pamatuješ z dob, kdy bojovali v barvách Jičína proti „Tvé" Třeboni a Plzni?
Z třeboňského působení si nejvíce pamatuji nyní již trenéra Aleše Babáka a Tomáše Zemana, se kterým se na hřišti potkáváme snad už od minižáků. Z plzeňského dresu již registruji prakticky všechny hráče, protože jsme se na palubovce potkávali minimálně dvakrát do roka.

Jak Tě přijala jičínská „kabina"?
Kluci jsou hrozně přátelští a všichni mě pěkně přivítali. Hned po prvním dni jsem věděl, že s partou nebude žádný problém. V kabině je sranda, a tak to má být. Není na co si stěžovat.

Máš za sebou první měsíc přípravy v novém klubu. Můžeš ji porovnat s přípravou v Tvých předchozích působištích?
Přípravy, které jsem zažil, byly vždy hodně podobné. Všude se jezdí na kolech a hodně se běhá. Žádné větší rozdíly mě nenapadají.

Zkus popsat své herní přednosti a naopak, v čem by ses chtěl nejvíce zlepšit?
Mé přednosti bych nerad hodnotil. Ať si každý udělá svůj vlastní názor. A na čem bych rád zapracoval? Asi na obraně. Dlouho jsem nebránil, na defenzívu bych se tedy nyní rád soustředil.

Přestože jste zatím odehráli pouze tři přípravná utkání na kvalitně obsazeném turnaji v Polsku, co soudíš o síle jičínského týmu pro nadcházející soutěžní ročník 2015/2016?
Na nějaké soudy je dle mého názoru ještě brzy. Nejvíce nám napoví prvních pár kol extraligy. Základním cílem je dostat se do play-off a k tomu, pevně věřím, máme dostatečně silný kádr. Bude jen na nás, jak se s tím popereme.

Martine, děkujeme za rozhovor. V jičínském dresu Ti přejeme hodně vstřelených branek a samozřejmě týmových úspěchů.
  (hbc)