Pro sokoly v krojích a cvičebních úborech a všechny, kdo přišli v neděli 25. září uvítat štafety na nádvoří Tyršova domu v Praze, namalovali pořadatelé obří mapu České republiky s vyznačením sídel sokolských žup, odkud kurýři vyráželi.

Předsletové štafetové kolíky s poselstvími ke konání XV. Všesokolského sletu přejímali náčelník cvičenců České obce sokolské Miroslav Vrána a náčelnice Lenka Kocmichová. Přicházející kurýry vítali chlebem a solí. Do Prahy se kurýři se štafetami dopravovali všemi dostupnými prostředky, dokonce i lodí po Vltavě či historickou tramvají. Štafetové kolíky s poselstvími sletu v Praze předávali i sokolové z Německa, Švýcarska či Slovenska. Letošní štafety se zúčastnilo na 4000 kurýrů ze 380 sokolských jednot, kteří přinesli do Prahy štafetové kolíky a sletová poselství ze 42 sokolských žup, uběhli více než 4000 kilometrů, a to včetně župy Jičínské-Bergrovy.

Štafety pořádají sokolové před slety spíš výjimečně. Letos to bylo nejenom pro zahájení nácviku sletových skladeb, kterých bude 12 a představí se na XV. Všesokolském sletu v Praze v termínu 1. až 7. července, ale proto, že si připomínají 150 let od založení Sokola, který je nejstarší českou tělocvičnou organizací; dále je vzpomínáno 180. výročí narození zakladatele Miroslava Tyrše a 130 let od prvního sokolského sletu.

Poprvé sokolové pořádali štafetu, které se tehdy říkalo rozestavný běh, v roce 1919, kdy tak demonstrovali připravenost budovat a chránit novou republiku. V roce 1937, kdy bylo Československo ohroženo nacistickým Německem, se do štafety zapojilo rekordních 120 000 osob, které proběhly trasu o délce 16 000 kilometrů. Na Všesokolském sletu na Strahově v roce 1938 zacvičilo třicet tisíc mužů slavnou skladbu „Přísaha republice“. Možná si její splnění představovali jinak, ale naplnili ji. Tisíce sokolů a sokolek zaplatilo svým životem věrnost ideálům svých zakladatelů Miroslava Tyrše, Jindřicha Fügnera a věrných příslušníků Sokola T. G. Masaryka a Edvarda Beneše; od počátku okupace byli trnem v oku nacistů.

V sobotu 8. října uplynulo sedmdesát let od zákazu činnosti Sokola; 12. dubna 1941 byla Sokolu zastavena činnost a Tyršův dům v Praze byl uzavřen. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo naráz a krutě zasáhlo do sokolských řad. Po celém území protektorátu došlo k rozsáhlému zatýkání členů předsednictva, náčelnictva a vzdělavatelského sboru ČOS, župních výborů i činovníků jednot.

Osudného dne 8. října 1941 podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o zrušení České obce sokolské. Tento zákrok odůvodnil tím, že Sokol se stal střediskem otevřeného i tajného odporu proti německé říši. Podle dostupných údajů bylo v té době v koncentračních táborech již kolem 1500 sokolů. Většina účastníků domácího protinacistického odboje byla členy Sokola, a právě oni se stali hlavními domácími spolupracovníky parašutistů, jejich síť kontaktů zůstala vlastně až do Čurdovy zrady pro gestapo neproniknutelná.

A tak lze bez přehánění tvrdit, že bez sokolů by nebylo atentátu na Heydricha. A také, že tato naše armáda beze zbraně stejně jako za první světové války zabojovala na výbornou. Přesto dnes leckdo na sokolskou organizaci hledí jako na cosi dávno překonaného a obrozenecky patetického; neměli bychom nikdy zapomínat. Dle poválečných neúplných údajů bylo popraveno 1212, umučeno 2178 a vězněno 8223 sokolů. Dalšími oběťmi byli sokolové padlí v zahraničním vojsku, při Slovenském národním povstání a při květnových revolučních dnech v Praze. Mnozí z těch, kteří se šťastně vrátili z nacistických koncentráků, bohužel zakusili vězení ze stejného důvodu i po únoru 1948 včetně podobné likvidace sokolského hnutí z politických důvodů v letech padesátých. Proto nezapomínejme, komu vděčíme za svou existenci a za svou svobodu.

Uspořádat akci tohoto rozsahu v době, kdy se Sokol, stejně jako jiné sportovní organizace, potýká s finančními potížemi, nebylo jednoduché. Podařilo se to jen díky nadšení sokolských dobrovolníků v župách, včetně té naší Jičínské-Bergrovy.
Poděkování patří sokolům a sokolkám v tělocvičných jednotách Sokol Dolní Kalná, Nov
á Paka, Železnice, Valdice, Lázně Bělohrad, Hořice, Ostroměř, Sobotka a Jičín. Dík patří i všem za vystoupení v doprovodných programech, mezi něž patří i vystoupení dětských mažoretek pod vedením Věry Slepičkové a oddílu aerobiku TJ Sokol Jičín, které se přítomným líbilo. Všem děku〜jeme. S pozdravem NAZDAR!
za župu Jičínskou-Bergrovu Václav Jírů, náčelník