Vyjeli jsme na cestu dlouhou dvanáct set kilometrů ve středu večer a směr Wroclav – Lodž – Varšavu – Bialystok jsme se dostali přes Kaunas, Panevežis do Rigy, kde jsme přespali nedaleko Baltického moře. Vedle velkého množství přebíhajících zvířat, včetně losa, vyjetých kolejí na polských silnicích, zaujala solná hora u města Kedainiai v Litvě.

V pátek jsme absolvovali relaxaci v podobě návštěvy tržnice v Rize a aquaparku v Jurmale. Pak rychlý přesun na závodiště v Bausce, kde jsme zaujali v depu prostor číslo 33 vedle Itala Giarolla, který jede s Vaškovou licencí a začala příprava na samotné závody. Ještě v pátek tým stihl absolvovat přejímky a vymýšlela se taktika, týkající se především volby pneumatik na sobotní tréninky a první jízdu.

V podvečer jsme s Vaškem vyrazili pěšky na okruh a s námi ještě novic v ME Marek Stloukal, kterému lužanský závodník radil volbu stopy, místa brzdění a další pikantérie zdejší trati, jako třeba nájezdy na umělé skoky.

Od soboty se čtveřice mechaniků – Jarda Kozák, Láďa Štraus, Mirek Pittner a Jirka Vojtíšek prakticky nezastavili. Po každé odjeté jízdě bylo nutno odstranit z auta nánosy hlíny a písku (vždy asi pět kilogramů), vůz vyluxovat, vyčistit filtry, umýt pneumatiky, vše překontrolovat. Byl to od nich po celou dobu doslova koncert a naprosto profesionální přístup.

Chladný bausský vítr v sobotu přivál Vaškovi v prvním tréninku třetí místo, ve druhém druhé místo a tím se dostal do první rozjížďky do první řady vedle Makarova a Giarolla. V sobotní první jízdě to vyšlo na druhou pozici za Makarovem.

V neděli Václav Fejfar vynechal nepovinný warm up a připravoval se na druhou rozjížďku. Ještě předtím se však zúčastnil představení jezdců, které je v Bausce velice populární. Sledovaly ho již zaplněné tribuny, tedy asi patnáct tisíc diváků, kteří vyslechli zpívanou lotyšskou hymnu a se svým programem vystoupily také mažoretky. Na své si přišly i desítky fotografů a česká Škoda Fabia patřila mezi nejvíce vyhledávané objekty. Druhá jízda přinesla Fejfarův naprosto špičkový výkon, jednoznačné vítězství stylem start – cíl, když za sebou nechal Ferettiho o 7,5 a Makarova o více než 8 sekund.

Navíc dosáhl nejrychlejšího času ze všech rozjížděk divize 1. Třetí rozjížďku, kdy pořadatelé pokropili startovní rošt, zkusil český jezdec start z prostředku, ale korejské pneumatiky neumožnily rychlý odjezd, a to znamenalo druhé místo za Makarovem. Protože ve druhé skupině Kárai vyhrál všechny tři jízdy, vybíral si nejvýhodnější pozici právě on, poté Makarov a jako třetí Václav Fejfar. Finálová jízda byla hodně dramatická už před startem.

Na zaprášený asfalt se snesl déšť a vytvořil „blátíčko“, nešlo již přezout a pneumatiky Kumho opět neumožnily dobrý start. Navíc soupeři Fejfara takticky vyvezli z ideální stopy a ten po první zatáčce začal boj až z páté pozice. Během půl kola už byl čtvrtý, ale před sebou měl zkušeného Zebergse, který svoji kůži neprodal lacino. Vašek to zkoušel zleva, zprava, z vnějšku, z vnitřku, několikrát si dokonce pozice vyměnili. A diváci to náležitě ocenili. Do hry se zamotal o kolo zpět jedoucí Brožek, který vytvořil na cílové rovince nebezpečnou situaci, když zastavil uprostřed a pak se rozjel těsně před bojujícím Fejfarem a Zebergsem. Tři kola před koncem se lužanský závodník dočkal a dojel si zaslouženě pro bronzovou příčku. I když s poškozeným pravým bokem, rozbitým předním nárazníkem a osmi dírami v předním skle…

Po dojezdu byli tři nejrychlejší korunováni před cílovou rovinkou zelenými věnci, v podvečer pak na jezdce čekalo oficiální vyhlášení ve VIP stanu s předáním pohárů. To už začalo depo řídnout a jezdci se postupně rozjížděli do svých většinou vzdálených domovů.

Před osmou večer se rozjel i autobus se závodní Fábii se startovním číslem 103, za volantem seděl spokojený jezdec a relaxoval po namáhavém víkendu. Pavel Vydra