Z novopackého Sokola zde cvičila, pro dnešek nepochopitelná, stovka starších žáků, osmadevadesát starších žákyň. Strahovskou sletovou atmosféru okusilo také 28 mladších žákyň a 40 mladších žáků, 48 dorostenců a dokonce 70 dorostenek, ale také 140 žen a 128 mužů. Autor tohoto historického vzpomínání si pamatuje, že jako žáci chodili za zpěvu sokolských a jiných pochodových písní ze Smíchova, kde byli ubytováni, na Strahov.
V historii novopackého Sokola plnila významnou úlohu sokolovna, která byla téměř celá vystavena z prostředků místních sokolů v roce 1907. Byla útočištěm nejen pro cvičení, ale prostřednictvím činnosti Tělocvičné jednoty se stala i nositelkou kultury ve městě. Svoje zázemí zde našla divadelní i filmová představení, byly zde pořádány sokolské besídky, ale i plesy a zvláště typické sokolské Šibřinky. Novopačtí sokolové zde uspořádali v roce 1950 i mistrovství Československa ve vzpírání a v poválečné době byla sokolovna svědkem mezinárodních zápasů v košíkové.

Likvidace

Po uchopení moci komunisty v roce 1948, došlo v roce 1950, z důvodu obavy před sokolskými myšlenkami, které se neztotožňovaly s komunistickými idejemi, k likvidaci Sokola a tím i také k přetrhání sokolských tradic. Bylo ukončeno cvičení žactva, které bylo svěřeno škole. Tělovýchově a sportu začaly vládnout odboráři. Sokolovnu převzal Spartak, patřící pod tehdejší závod Regula.
V roce 1957 převzal starosti o sport a tělovýchovu nově utvořený Československý svaz tělesné výchovy. Ten si přivlastnil nejen sokolský majetek, ale i největší svátky sokolů – slety, které nazval podle ruského vzoru, Spartakiády. Činovníci a někteří sokolové činnosti zanechali, sportovci „fungovali“ ve svých oddílech nadále, jiní se věnovali mládeži, která se začlenila ze škol opět pod ČSTV.
I když v roce 1960 byl novopacké Tělovýchovné jednotě, vzhledem k její ojedinělé historii, propůjčen název Sokol, který jinak nesly pouze vesnické tělovýchovné jednoty, k obnovení původní Tělocvičné jednoty Sokol v duchu sokolských tradic a pod praporem České obce sokolské, došlo, až po sametové revoluci, v roce 1993.

Obnovení

Největší zásluhu na obnovení sokolské myšlenky a nového zrodu Sokola v Nové Pace, lze připsat prvnímu starostovi novopacké Tělocvičné jednoty, zemřelému v roce 2006, MVDr. Zdeňkovi Čermákovi a některým dalším starším bratřím.
Novopacký obrozený Sokol již nechyběl následující rok 1. – 7. července 1994 na XII. Všesokolském sletu v Praze na Strahově, kde byl reprezentován dvanácti sokolkami, cvičícími společně se cvičenkami ASPV skladbu „Karneval.“

Slety

Daleko větší účastí se prezentovali novopačtí sokolové na XIII. Všesokolského sletu v roce 2000. Dvě desítky dříve narozených starších cvičenců, kteří většinou již vystupovali i na památném XI. Všesokolském sletu v roce 1948, nacvičili pod vedením Jaroslava Kubína skladbu „Věrná garda“, Dana Rejmontová připravila s osmnácti sokolkami velice líbivou skladbu „Bollero“, kterou na Strahově zacvičily se ženami z ASPV. Tohoto sletu se zúčastnilo se svými cvičitelkami i žactvo.
Podobná účast novopackých sokolů byla i na posledním XIV. Všesokolském sletu, kde se sedmnáct sokolek představilo v taneční skladbě Zpěv naděje a sedmadvacet sokolek a sokolů Věrné gardy cvičilo ve skladbě Ta naše písnička česká. Dokončení v sobotním vydání.