Odtud bude pokračovat na východ, konkrétně na Ukrajinu k Černému moři, na Krym. Na kole bude šlapat přes Moldavii a Ukrajinu asi 1200 km až na Jaltu, nejznámější letovisko ležící v zátoce Černého moře, které obklopují Krymské hory, kde žije skoro 90 % Rusů a přitom bude na Ukrajině. V Jaltě v Livadijském paláci postaveném pro ruského cara Mikuláše II, kterého bolševici v roce 1917 popravili, koncem 2. světové války v roce 1945 Stalin, Churchil a Roosevelt rozhodovali o osudu světa. Ivan tam jede „jen" za poznáním a pohodou.

Odjezd naplánoval po absolvování asi 2000 km na kole. Kromě jiného chce poznat nejdružnější ukrajinské město Oděsu, hlavní město Krymu Simferopol, ležící na řece Salgir, středisko krymských Tatarů, které bývalo „zapovězeným městem".

Poloostrov Krym je pro Ukrajince nejexotičtějším místem na zemi. Jsou zde hluboké kaňony a skalní útesy. Zálivy se třpytí tyrkysovou barvou a připomínají tropické oblasti. Možná si dopřeje příjemné klima, oblázkové i písečné pláže, tzv. „Ruskou riviéru". Jsou tu byzantská jeskynní města, řecké ruiny, ruské paláce, janovské hrady a dokonce i sovětské bitevní lodě. Z Jalty chce podniknout výlet do Bachčisaraje, kde je magnetem chánský palác, sídlo krymských panovníků se světově proslulou fontánou opěvovanou Puškinem.

Ivan si plní další svůj sen a tak mu přejte, ať se ve zdraví vrátí.

Ivan se zdržel v Rumunsku, podle páteční zprávy z Národního parku u městečka Borso tam několik dní silně pršelo a hory byly zahaleny v černých mracích.