Vše začalo na školních atletických závodech, když si jeho dlouhých hodů s kriketovým míčkem všimli učitelé, kteří ho dovedli k oštěpu.

A vypadá to, že zde roste jedna z největších českých atletických nadějí. Letošní výsledky jsou toho důkazem. Nejprve zapsání do českých historických tabulek nejlepším dorosteneckým výkonem, poté páté místo na mistrovství Evropy do 17 let.

Ten největší úspěch však přišel před pár dny, kdy Florian vybojoval třetí místo na olympiádě mládeže, navíc vylepšil svůj osobní rekord na 76,24 metrů, což v součtu stačilo právě na bronz. Za stříbrným Argentincem Osoriou zaostal o pouhé čtyři centimetry. Vítězný Fin Laine dosáhl v součtu ještě o tři metry dál.

„Bylo to opravdu velmi těsné, ale jsem rád i za bronz, jsem teď strašně šťastný. Trochu mě to samozřejmě mrzí, ale nevadí mi to,“ říká šestnáctiletý atlet.

Máte bronz z olympiády mládeže, asi skvělý pocit, že?
Je to opravdu fantazie. To, že bylo druhé místo jen kousek, vůbec nevadí. Lepší mít medaili, než kdyby mi takhle uteklo třetí místo. Pro mě už byl sen dostat se na takhle velkou akci. Medaile je taková třešnička na dortu.

Vy jste v Argentině vylepšil svůj osobák, cítil jste formu už před odletem?
Je pravda, že jsem si připadal výborně připravený. Doufal jsem, že se mi něco podobného povede a přišlo to i v závodě.

V první části jste házel daleko, ale na medaili by to nestačilo, myslel jste, že máte ještě rezervu?
Já se cítil opravdu dobře, takže jsem věřil, že můžu házet ještě dál. A i o té medaili jsem přemýšlel už po prvním závodě.

Pro vás je průlomová celá sezona, čekal jste, že se vám bude takhle dařit?
V to jsem ani nedoufal. Navíc když jsem na jejím začátku měl problémy se zraněním. Jenže poté se to otočilo a přišli výborné výsledky. Nejprve vylepšení osobáku, pak následovalo páté místo ne evropském šampionátu.

Předpokládám, že bronz pro vás má největší cenu.
Určitě. Byla to opravdu velká akce, kde startovali výborní atleti, hlavně je to moje první medaile, takže pro mě nejlepší výsledek kariéry.

Jak jste si užil celkově olympiádu a Buenos Aires?
Strašně moc. Měli jsme krásné počasí. Seznámil jsem se s sportovci z různých sportů, což bylo skvělé.

A město?
Tam jsme byli až na konci, protože před závody jsem nikam nechodil. Je to tam opravdu pěkné.

Vy jste ještě v létě hrál fotbal za Jablonec.
Máte pravdu. Ale teď už to dohromady na takové úrovni nejde skloubit. Oba sporty jsou velmi náročné.

Ale fotbal jste úplně neopustil.
Je to tak. Občas si jdu kopnout krajský přebor za Jičín, když mám čas.

Nevadí to trenérům?
Překvapivě ne. Oni jsou rádi a já aspoň nemusím běhat na oválu. V Jablonci už to nešlo, protože jsem chodil s fotbalu velmi unavený, pak nešlo házet ani oštěpem.

Byla olympiáda posledním závodem letošní sezony?
Ano. Po ní jsem ukončil sezonu, ale hned jdeme znovu do přípravy.