Pane Šnajdr, prozraďte mi, jak se vám podařilo dostat druhý nejprestižnější závod letošního roku k vám do Nového Města nad Metují?
Je pravda, že o pořadatelství tohoto závodu se zpočátku ucházelo hodně států. Z toho měli pánové, kteří o tom ve Švýcarsku rozhodují, hodně zamotanou hlavu, tak rozhodli, že v prvním kole vyřadí většinu uchazečů a do finále se vyberou jen dva.

Už to zní dost nereálně?
Přiznám se, že jsem byl hodně skeptický. V minulých letech jsme totiž závod tohoto formátu několikrát pořádali, takže jsem očekával, že dají přednost někomu novému. Pak ale přišla ze Švýcarska zpráva, že jsme postoupili do finále, takže nastalo veselí. Vzápětí jsme ale byli smutní, protože jsme se dozvěděli, že s námi postoupil do finále Peking.

Co vás napadlo?
Že se s ním nemůžeme vůbec rovnat. Byla tam olympiáda i paralympiáda, oni mají výborně zařízenou olympijskou vesnici, s níž se nemůžeme vůbec rovnat. Pak ale přijel technický delegát, který u nás byl vloni na závodech s tím, že nám veze dobrou zprávu. Že jsme to vyhráli.

A řekl vám, co ve váš prospěch rozhodlo?
Zkušenosti. V Pekingu tomu při velkých závodech vždy veleli cizinci a pro rok 2016 to chtěli udělat vlastními silami, a to rozhodlo. Na to, že to je tak veledůležitý závod, totiž nebyla jistota, že by to udělali dobře. S námi prý mají velmi dobré zkušenosti a za posledních pět let jsme vždycky byli mezi těmi nejlepšími pořadateli.

Můžete nyní stručně vysvětlit, o jaký závod vůbec jde?
Je to nejvýznamnější závod WRT (World Ranking Tournament – pozn. autora). Půjde o poslední a zároveň nejvýznamnější kvalifikační podnik před paralympiádou, kde bude ještě ve hře posledních šestnáct nominačních míst. A to je poměrně hodně, protože na ostatních turnajích jich bývají jednotky.

Nové Město tedy bude asi praskat ve švech?
Myslíme si, že se k nám sjede výborná a početná konkurence. Kromě těch, kteří už limit mají, zde bude právě i hodně dalších, kteří o těch šestnáct míst budou chtít zabojovat. Hodně lidí už limit splnilo a ti potřebují kvalitní závod, na němž se mohou poměřit s ostatními.

Už se vám začínají zájemci hlásit?
Samozřejmě. Už se ozvala Austrálie, která u nás ještě nebyla. Zjišťovali u nás, zda by mohli přivést i mladé lukostřelce, kteří ještě nejsou zatříděni (v příslušných kategoriích podle stupně postižení – pozn. autora). My zde totiž vždy máme terapeuty a lékaře, kteří je u nás mohou doslova za hubičku zatřídit, takže sem rádi jezdí. Další dotaz Australanů byl, zda mohou přivést i ty závodníky, kteří už mají limit splněný. Obdobně už sondují podmínky tradiční Američané, Kanaďané, Rusové, … Dokonce už máme přihlášené první Nory a jednoho závodníka z Kostariky.

Předpokládám, že jste kývli?
No samozřejmě. Když už to pořádáme, tak tu chceme mít to nejlepší, co jde.

Co bude největší komplikací z pořadatelského hlediska?
Největší starosti máme s ubytováním a dopravou „na místo činu", tedy k nám na stadion a pak i na finále na Husově náměstí. Ubytování máme domluveno v podstatě od Rychnova nad Kněžnou až po Úpici. Problém je, že my to musíme každé ráno během zhruba dvou hodin všechno svozit na stadion, protože v devět hodin začíná trénink a od půl desáté se střílí naostro.

Kolik na to budete mít dopravních prostředků?
Máme dva autobusy a pak účastníky vozíme ještě dvanácti mikrobusy. Letos to ale zase chceme o jeden bezbariérový autobus posílit a těch mikrobusů musíme mít aspoň patnáct.

A co na stadionu, tam už komplikace přijít nemohou?
Mohou, ale na hřišti už je to zajeté. Je tu ansámbl lidí, od nás pořadatelů přes rozhodčí, kteří jsou tu už poněkolikáté.

Kolik vůbec počítáte, že dorazí účastníků?
V loni zde bylo pětadvacet států, letos počítáme s minimálně třiceti státy, já osobně si myslím, že tu bude až pětatřicet států. To znamená nějakých tři sta závodníků včetně doprovodu. Pro první dva, tři dny, než začnou ze závodu vypadávat, tu musíme mít ještě dalších padesát, šedesát pomocníků. Takže ty první dny tu je v akci na čtyři sta lidí.

Které musíte nějak živit.
Samozřejmě. Dříve jsme to měli formou studené stravy a dnes už si závodníci pochvalují, že jsme jedni z mála na světě, kteří jim k obědu připravují teplou stravu. A daří se nám, že během hodiny, maximálně hodiny a půl všechny obsloužíme.

Zmínil jste, že k vám dorazí přes třicet států s různými stravovacími návyky, není v tomto problém?
Problémy jsou od toho, abychom je řešili. Jsou tam státy s muslimským vyznáním, takže musíme dávat pozor na vepřové maso. Závodníci z Asie zase vyžadují více zeleniny, ale to také zvládáme. Snažíme se vyhovět každému.

Když jsme se bavili na téma lukostřelba před dvěma lety, zmínil jste, že byste jednou chtěl tento závod přenést na historické novoměstské náměstí. Teď se ke mně doneslo, že by to už letos mělo klapnout. Můžete to potvrdit?
To mohu. Lukostřelba je velmi přesný a hodně rychlý sport, což není pro diváka úplně atraktivní, takže rozhodně nemůžeme říct, že by k nám na závody chodily davy lidí, byť tu pravidelně pořádáme jeden z nejkvalitnějších závodů na světě. Ten problém je ale celosvětový. Proto jsme se trochu inspirovali lukostřelbou nepostižených. Tam to totiž při světových pohárech ve Francii vytáhli pod Eiffelovu věž, v Nizozemí střílejí přes kanál v centru města a třeba v Číně zase z lodi na břeh. Všude je tam spousta turistů, kteří se zastaví a chvíli ten sport pozorují. A nás přemlouval technický delegát právě z Francie, abychom to zkusili na novoměstském náměstí, že by to bylo fantastické prostředí právě pro finále. Takže my budeme sobotní i nedělní finále 18. a 19. června pořádat na renesančním novoměstském náměstí.

Co na to město?
Samozřejmě by to nešlo bez jeho spoluúčasti. My jsme věděli a víme, že představitelé města sportu fandí, takže si to město vzalo za své a pro letošní ročník bude významným partnerem Sportovního klubu. Podařilo se to udělat tak, že nebude muset být úplně zastaven provoz přes novoměstské náměstí, a přesto se tam budou moci ty finálové závody uskutečnit.

Což by mohlo mít slušnou diváckou kulisu?
To doufáme. Myslíme si, že by díky tomu tyto finálové závody mohly vidět tisíce lidí, takže bychom mohli udělat reklamu nejen sportu jako takovému, ale i městu.

A co obrazový přenos do zahraničí?
I s tím počítáme. Už před dvěma lety jsme finálový závod u nás na stadionu streamovali šesti kamerami a pouštěli to do celého světa. A protože po každé střelecké sérii je trochu prodleva, než se všechno spočítá atd., tak tam budou pouštěny záběry nejen Nového Města nad Metují, ale celého okolí, Ratibořic, České Skalice, Náchoda, Opočna, takže si myslíme, že tím uděláme fantastickou reklamu celému regionu.

Na závěr trochu odbočím. Ve stejném termínu se v Novém Městě koná tradiční Novoměstský hrnec smíchu. Plánujete nějak obě akce propojit?
Je to jedinečná příležitost, jak obohatit Světový pohár kulturou a filmový festival sportem. Projekce i besedy budou možná narážet na jazykovou bariéru většiny lukostřelců, ale pak je tu ještě při obou projektech doprovodný program hudební, výtvarný, fotografický a tam vidíme společně s pořadateli festivalu prostor pro spolupráci. A účinkující festivalu nebo jeho návštěvníci se budou moci seznámit se špičkovou lukostřelbou a paralympismem…