Basketbal: Prvoligové sokolky čeká další náročná sezona, ve které chtěji uspět.

Vloni skončil novopacký tým na šestém místě v základní soutěži, což se dá pokládat za úspěch. S jakými ambicemi jdou sokolky do svého desátého ročníku druhé nejvyšší ženské basketbalové soutěže v Česku letos?

Určitě. Bylo to nejlepší umístění za poslední tři roky a já jsem byl velmi spokojený. Děvčata ke všem zápasům přistupovala velmi zodpovědně. Doma jsme ani jednou neprohráli a celkově již doma v základní nebo nadstavbové části neprohráli devatenáct utkání v řadě (pozn. mimo Českého poháru). Samozřejmě, že i letos budeme usilovat o to, abychom se probojovali do play off a to je také náš hlavní cíl!
Jakou měla novopacká děvčata letní přípravu?
V srpnu jsme začali venku fyzickou přípravou a poté měli týdenní soustředění v hale. Z tohoto pohledu určitě příprava splnila svůj účel.
V letošní sezoně nemůžeš počítat s Anitou Smolíkovou a Terezou Mikulovou. Jičín koupil druhou ligu a obě děvčata budou hrát tam. Eva Horáčková se vdala a očekává přírůstek. Jak jsi se s tím vypořádal. Máš nějaké dorostenky z domácího oddílu?
Ztráta těchto tří hráček je samozřejmě citelná, ale to je sportovní život. Věřím však, že Eva Horáčková – Kabeláčová se po mateřské vrátí a bude dál pokračovat jako Petra Bezstarosti. S děvčaty je v kontaktu a byla nás povzbudit i v Pardubicích. Místo tří zmiňovaných hráček se stále více prosazuje dorostenka Radka Vršťalová, která je skutečně rok od roku lepší a její výkonnost jde nahoru. Jen doufám, že si svoji basketbalovou budoucnost ještě rozmyslí i Veronika Fišarová a Kristýna Šulcová.
Jsou to domácí odchovankyně a určitě by časem měly na to, aby první ligu mohly hrát.
Ano. Výmluvy na školní povinnosti a tím málo času jsou opravdu jen výmluvy, protože nejsou jediné, kdo studuje a vždy to všechny hráčky dokázaly skloubit a i školu zvládly. Samozřejmě, že je to velký přechod do první ligy žen, protože to je úplně jiný basket než v dorostenkách nebo v oblasti, co hraje naše béčko žen, ale obě v sobě mají herní potenciál na to, aby to zvládly – jen musí chtít samy! Pro posílení týmu se nám podařilo zajistit přestup Stáni Šimákové z Nymburku, která poslední roky hrála druhou ligu v SŠB Pardubice. Je to bojovnice, dobrá trojkařka a na rozehrávce by měla krýt záda Jitce Matoušové. Prvá utkání ukázala, že se jen musí psychicky srovnat s vyšší soutěží, protože jí ještě nehrála. Je to pro ni nové prostředí, diváci, větší zodpovědnost. Věřím ale, že toto všechno během pár zápasů zvládne a bude platnou posilou. Výrazně by nám ovšem měly pomoci hlavně tři hostující hráčky z Kary Trutnov, které za nás budou nastupovat, když se nebude hrát ŽBL, to znamená hlavně v nedělních utkáních.
Máte za sebou přípravná utkání Novopackého poháru, dále i tréninkové utkání s jičínskými basketbalistkami, jak jsi byl s těmito zápasy spokojen?
V poháru jsme skončili na druhém místě a bylo to nejlepší umístění za poslední tři roky. Ovšem víc než umístění mě potěšil samotný výkon, který se zlepšoval zápas od zápasu. Vrcholem poté bylo finálové utkání s účastníkem ženské basketbalové ligy VŠ Praha, kterému jako jedinému dokázala děvčata vzdorovat celé utkání a nakonec prohrála až v jeho samém závěru a navíc bez zraněné Petry Bezstarosti. Turnaj ukázal, že pokud budeme kompletní, budeme hodně silní. Utkání s Jičínem bylo opravdu jen přátelské, ale i tak splnilo svůj účel.
Míla Pour