Od té doby se náskok Trutnova začal rozplývat. Soupeřky vycítily šanci, omráčeného soka zaskočily obratem a ze sportovní haly při ZŠ Komenského si odvezly výsledek 62:70.

Už tuto sobotu se oba soupeři potkají znovu. Odveta se odehraje v Benešově, od letoška novém domově dříve mladoboleslavské Slovanky. Kozumplíková u toho však nebude. Už nyní je totiž jisté, že sezona pro ni skončila.

Katko, poslední zápas Trutnova v Renomia ŽBL pro vás dopadl velmi nešťastně. Popište, co se ve 27. minutě přihodilo?
Po ztrátě na naší útočné polovině jsem se vracela do obrany, abych zastavila rychlý protiútok soupeře. V obranném postoji se mnou ale bohužel nějak přestalo spolupracovat koleno, které pokračovalo v pohybu dále. Skoro ihned se vrátilo nazpět, ale to už jsem ležela na palubovce s bolestí.

Jaká je vlastně diagnóza?
Jedná se pravděpodobně o přetržený postranní vaz a přední křížový vaz. Ovšem čeká mě ještě magnetická rezonance, která vše potvrdí. Je tu nepatrná šance, že by křížový vaz nemusel být přetržený úplně celý.

„Nepřišli jsme pouze o klíčovou hráčku, Káťa je srdcem a duší našeho kolektivu. Za pět let se vypracovala v přirozenou autoritu a lídra týmu jak na hřišti, tak mimo něj. Nahradit ji v tomto ohledu je nemožné. Doufám, že bude jakýmkoliv možným způsobem i během rekonvalescence nadále součástí našeho družstva.“
(trenér BK Loko Trutnov Michal Martišek)

Oba trenéři se po utkání shodli, že vaše zranění mělo na výsledek utkání velký vliv. Souhlasíte?
Basketbal je kolektivním sportem, každý v týmu má své místo a snaží se ho plnit, jak nejlépe umí. Já patřím v týmu k nejstarším hráčkám, mám v lize odehraných i nejvíce minut a tím pádem i více zkušeností. Proto mám v týmu roli takovou, jakou mám a tým na mě spoléhá ve všech činnostech na obou polovinách hřiště. Můj výkon v zápase se Slovankou byl snad jeden z těch lepších, ale asi mi nepřísluší to hodnotit, to by Vám musel říct pan trenér (usmívá se).

Než jste z utkání odstoupila, zdálo se, že má Lokomotiva duel pod kontrolou. Přišlo to i vám?
Tento zápas byl jak na houpačce. Vstup do něj se nám příliš nepovedl, posléze jsme zlepšily obranu, v útoku jsme začaly hrát náš rychlý basket a trefily jsme i pár trojkových střel, které nám zajistily mírné vedení. O to jsme do poločasu opět přišly, protože zatím nejsme schopny udržet koncentraci a plnění základních činností po celou dobu utkání. To přičítám mladému věku kádru. Po poločase jsme znovu začaly hrát rychle dopředu a pomáhala nám dobře odvedená práce na obranné polovině hřiště. Vybudovaly jsme si, tuším, až sedmnáctibodové vedení. Takže ano, zdálo se, že vítězství jsme byly blíže my než Slovanka.

Utkání jste dokoukala nebo rovnou mířila do péče zdravotníků mimo palubovku? Nepřitížil vám následný výsledek zápasu?
Zůstala jsem do konce zápasu se svým týmem. Tak radost mi následná porážka neudělala, ale jsem ráda aspoň za to, že se nikomu dalšímu už nic nestalo. Zdraví je a vždycky bude na prvním místě úplně ve všem.

Jak probíhá a bude probíhat vaše rekonvalescence? Kdy byste se mohla vracet k aktivnímu hraní?
Momentálně mám berle a ortézu na přibližně deset dní. Čeká mě magnetická rezonance, dle které se budou odvíjet ostatní věci. S největší pravděpodobností mě bude čekat operace, na kterou bych samozřejmě šla ráda co nejdříve, abych se poté mohla vrátit do fungování v běžném životě a následně snad i k basketbalu. Ale kdy přesně to bude, to zatím nemohu říci.

Když by nepřišla porážka se Slovankou, dal by se dosavadní průběh sezony z vašeho pohledu označit za povedený, viďte? Je to nyní jinak?
Vzhledem k situaci, která postihla nejenom nás, ale i celý svět (covid) můžeme být vůbec rádi, že se profesionální soutěže opět rozjely. Takže já beru jako úspěch, že jsme mohly nějakým způsobem normálně trénovat. Mrzí mě asi jen zápas se Slavií Praha, protože v něm jsme byly vítězství opravdu blízko. Jinak bych s vámi mohla asi souhlasit. Samozřejmě vždycky to může být ještě lepší, ale vzhledem k mládí našeho týmu si myslím, že se nemusíme za co stydět. Prohraný zápas se Slovankou sice trochu ještě zamíchal kartami, ale já věřím, že pár vítězství ještě urveme a snad bychom se mohly porvat o play off z lepšího než osmého místa.

Holky čeká už v sobotu odveta. Věříte, že ji zvládnou? Na co si u soupeřek budou muset dát největší pozor?
Samozřejmě věřím, že ano! Nemyslím si, že by soupeř byl basketbalově lepší. Bude záležet, jak k zápasu přistoupíme. Pokud budeme hrát náš rychlý styl basketbalu, který podpoříme proměněnými trojkovými pokusy, týmovou obranou a každá z hráček bude věřit ve své schopnosti a společné týmové vítězství, tak bychom se mohly radovat z vítězství.

Jste kapitánkou týmu, tahounem většiny akcí. Kdo po vás myslíte vezme tuto roli?
Já doufám, že celý tým. Všechny hráčky, které v něm jsou, tam nejsou náhodou. Všechny na trénincích dřou a mnoho z nich udělalo za tu dobu, co jsem v Trutnově, obrovské pokroky. Teď přišel jejich čas. Některé budou mít vyšší minutáž než jsou zvyklé, ale doufám, že se této šance chytí a využijí jí co nejlépe.

Blíží se Vánoce. Už máte dárky nakoupené nebo vám zranění výrazně zkomplikovalo situaci a plány?
Většinu dárků jsem naštěstí nakoupila s předstihem. Pravda, teď by se mi nakupovalo výrazně hůře s berlemi (směje se). Ale asi dva mi ještě chybí, tak je objednám po internetu a snad mi stihnout do Vánoc přijít.

Prozraďte před koncem roku nějaké své přání ať už sobě, své rodině nebo všem okolo trutnovského či českého basketbalu.
Přeji si, ať je tato doba „covidová“ co nejrychleji za námi, ať se vše může zase vrátit do starých zajetých kolejí. Do doby, kdy všichni mohli chodit do svých prací, škol a mohli se věnovat svým koníčkům bez jakýchkoliv omezení. Zároveň bych chtěla popřát všem pěkné Vánoce a mnoho lásky, zdraví a trpělivosti do nového roku.