Kliknutím zvětšíteMěsto, které bylo nedávno pojmenováno Xiol, pochází z pozdně klasického období, tedy z let 600 až 900 našeho letopočtu, kdy mayské městské státy mezi sebou uzavíraly složitá spojenectví, aby jiným sousedům mohly vyhlásit válku. Následkem toho se jich během 9. století mnoho zhroutilo, což vedlo k opuštění měst, zániku dynastií a přesunu aktivit na sever.
V hlavním městském centru Xiolu byly obnoveny stavby ve stylu Puuc, zatímco obřadní komplex se skládal z plošiny a malé pyramidy. Kromě cenotu, který pravděpodobně sloužil k rituálním obětem mayským bohům, výzkumníci objevili také pozůstatky paláců, několik náměstí, vyvýšené plošiny, vytesané kamenné hlavy a kamenné oltáře.
„Domníváme se, že zde žilo více než čtyři tisíce lidí,“ řekl Carlos Peraza, jeden z archeologů, kteří vedli vykopávky, deníku The Guardian.
Odhalená tajemství
Archeologové exhumovali osmatřicet pohřebních depozitářů obsahujících keramiku, šperky, obsidián a křemenné nástroje, čímž odhalili nové antropologické údaje o obyvatelích Xiolu a jejich pohřebních zvycích.
Pozůstatky mořských živočichů naznačily, že obyvatelé doplňovali svou zemědělskou stravu rybolovem. „Tito lidé byli z různých společenských vrstev… kněží, písaři z vysokých paláců a také obyčejní lidé, kteří žili v malých budovách,“ vysvětlil Peraza.
Tým zatím identifikoval a zrestauroval dvanáct staveb, přičemž další doklady o rozsáhlejších archeologických pozůstatcích se nacházejí na okolních polích a v nízko položené džungli.
Tato lokalita byla poprvé objevena již v roce 2015, přičemž výsledky vykopávek a restaurátorských prací byly širšímu světu oznámeny až nyní po téměř dokončené výstavbě průmyslového areálu ve městě Merida.
Mapa území, na kterém se rozkládala Mayská říše
Jiní vědci přišli také na to, že zuby starých Mayů zdobily nefrity, tyrkysy, hematity a další drahokamy. Ať muži nebo ženy, ať bohatí či chudí, nechat si vyvrtat zuby a vyplnit vzniklé dutiny drahými kameny chtěli téměř všichni. Důvod byl zřejmě jiný, než se předpokládalo.
Nový výzkum publikovaný v Journal of Archaeological Science se věnoval analýze zubů pocházejících ze tří mayských archeologických nalezišť v Guatemale, Belize a Hondurasu. I když šlo o zuby se zacementovanými drahokamy, jedinci, kterým tyto zuby patřily, zřejmě nepatřili k mayské elitě.
Drobné drahokamy se připevňovaly ke špičákům a řezákům. A to v době dospívání či rané dospělosti. Zákrok prováděli zřejmě zkušení odborníci.
11
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
