V Královéhradeckém kraji je však situace zcela opačná a ekologové za to hejtmanství ostře kritizují. Počet pokácených stromů v alejích tu překračuje počet nově vysazených více než desetinásobně.

„Desítky let se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Všech 166 tisíc stromů, které byly v letech 2003 až 2013 v celém Česku vykáceny, by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu," uvedl Vratislav Vozník, mluvčí ekologické organizace Arnika. Za zmíněných 166 tisíc stromů bylo vysázeno jen 100 tisíc nových.

Jenže záležitost má i druhou stranu mince: Bezpečnost silnic. Nárazem do stromu totiž ročně v Česku zahyne kolem stovky řidičů. Tedy pětina obětí našich silnic.

Jedním z posledních příkladů je 86letý řidič, který před Vánocemi mezi Lázněmi Bohdaneč a Starými Ždánicemi na Pardubicku vyjel ze silnice. Po nárazu do stromu byl ihned mrtev. Počátkem  ledna pak v ledovém průsmyku Pasa u Hejtmánkovic na Náchodsku vyjel řidič Škody Octavie ze silnice a čelně narazil do stromu. Muž zůstal ve vraku zaklíněný za volantem, záchranářům už se ho nepodařilo přivést k životu.

Krutý výčet by mohl pokračovat…

„Vzdálenost stromů od vozovky by neměla být menší než sedm metrů. Na silnicích s vysokými rychlostmi by pak stromořadí neměla být vůbec," míní expert Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu.

Policie k tomu dodala i vlastní výpočet. „Úhel vyjetí vozidel ze silnice bývá malý, do 30 stupňů, většinou se pohybuje okolo 10 až 20 stupňů. Vozidlo mající určitou šířku se pod takovým úhlem většinou nemůže vejít do mezery mezi kmeny stromů v aleji: O jeden strom obvykle vozidlo škrtá a na následující kmen zplna naráží. Alej stromů tak představuje vlastně kontinuální pevnou překážku," uvedl Michael Vafek z dopravního inspektorátu Policie ČR.

Své argumenty pro kácení si přisazuje i Ředitelství silnic a dálnic. „Při špatném zdravotním stavu stromů dochází k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu," uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Náhradní výsadba stromů probíhá dnes kvůli bezpečnosti ve větší vzdálenosti od vozovek. Podle normy může být provedena minimálně pět metrů od hrany koruny komunikace, tedy od kraje zpevněné krajnice. Norma stanoví i odstupy stromů od komunikací jako nejmenší bezpečnou vzdálenost pevné překážky od vozovky a také odstupy keřů od komunikace a jejich součástí. „ŘSD tedy často nemůže provést náhradní výsadbu, jelikož není vlastníkem sousedících pozemků u vozovky," dodala Ledvinová.

Už od Karla IV.
• Tradice alejí podél cest je v Česku doložena již od dob císaře Karla IV.

• Rozvoj alejí v Česku nastal v období baroka, při budování  tzv. císařských silnic. V roce 1752 císařovna Marie Terezie nařídila  vysazovat aleje podél všech nových silnic. Cílem bylo využití stínu alejí, který zvyšoval pochodovou aktivitu vojsk i tažnou sílu zvířat. Aleje tvořily příhodnou bariéru i před závějemi a ukazovaly v zimě cestu.
Stromořadí rovněž zvyšují přírodní biodiverzitu a příznivě působí na místní mikroklima (např. coby větrolam)

• Ekologická organizace Arnika apelovala na obce a úředníky, kteří rozhodují o žádostech správců silnic o kácení, aby všechny aspekty kácení důsledně prověřovali. Stromy podél dálnic, rychlostních silnic a silnic prvních tříd jsou ve správě nebo majetku ŘSD. Stromy u silnice druhé a třetí třídy patří pod kraje. U místní komunikace jsou ve správě jednotlivých obcí.

• Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se sice musejí za pokácené stromy vysadit tzv. náhradní výsadby, nenařizuje však, aby nové stromy mířily opět do alejí. Výsadby tak podle ekologů často skončí v městském parku, což je pro obnovu vykácené aleje bezvýznamné.

• „Jako problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba," uvedl mluvčí Arniky Vratislav Vozník. Dodal, že by ideální byla opět na místech původních stromů. Pokud tomu ale brání bezpečnostní předpisy, je prý možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí komunikací.

• Jako pozitivní příklad uvedli silničáře z Vysočiny, kteří už zrealizovali několik úspěšných žádostí o evropské granty a ošetřili řadu historických alejí.

• Dotací, hlavně evropských, využívají také pardubičtí silničáři. Jen v loňském roce vysadili devět tisíc nových stromů podél silnic.