Téměř každý den policisté Královéhradeckého kraje vyjíždějí a řeší střety se zvěří na místních komunikacích. Promáčknutá kapota nebo pavouk na skle jsou přitom ještě těmi méně závažnými následky. „Srny, divoká prasata, ale i lišky nebo daňci, kříží naše cesty a přednost dávat neumějí. Srážka se zvěří hrozí řidičům během celého roku a v poslední době těchto nehod opět přibylo,“ potvrzuje policejní mluvčí Lucie Konečná. Její slova dokládá statistika, podle níž policisté v Královéhradeckém kraji během jediného dne evidovali 17 dopravních nehod způsobených střetem motorových vozidel se zvěří. „Většina nehod se přitom odehrála v ranních nebo večerních hodinách,“ dodala Konečná s tím, že taková nehoda může mít tragické následky nejenom pro sraženou zvěř.

Do situace spojené s výskytem zvěře na silnici se může dostat každý motorista. Ví ale každý jak správně reagovat? Policisté radí hlavně nestrhávat řízení, náraz do zvířete sice bude silný, nicméně ne tolik, jako do stromu nebo do protijedoucího automobilu. Pokud dojde k nárazu,pokuste se zvíře trefit středem vozu, aby deformační zóny lépe tlumily váš náraz. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Rozhodně není možné si sraženou zvěř ponechat. Z pohledu zákona by to mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Že na silnicích I. a II. třídy v Královéhradeckém kraji není ještě vyšší počet střetů motoristů se zvěří je zásluhou pachových a optických zradidel. Ta mají odradit zvěř od přecházení komunikace a zvyšovat bezpečnost provozu. Zradidla jsou proto instalována na nejvíc exponovaných místech. Podstatou pachových zradidel je ekologicky odbouratelná pěna umístěná na stromech či dřevěných kolících, která obsahuje směs pachů člověka, zvířecích predátorů a spáleniště. Tento pach působí na zvěř odstrašujícím způsobem. Pachová zradidla je proto vhodné umisťovat v nepřehledných úsecích, kde na pohyb zvěře na silnici nejde rychle zareagovat.

Královéhradecký kraj už šest let přispívá Českomoravské myslivecké jednotě částkou 300 tisíc korun na jejich pořízení a instalaci podél silnic. Ta je pak rozdělí jednotlivým okresním mysliveckým jednotám - v Hradci Králové, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, Náchodě a Trutnově získá na pořízení zradidel každý okres 60 tisící korun. „My si k tomu přidáme kolem deseti tisíc ze svého a pla je nakoupíme,“ říká předseda OMS Náchod Petr Urban. „Z počátku jsme kupovali jenom pachová zradidla, která byla novinkou a fungovala dobře. Nyní je používají i pěstitelé k ochraně zemědělských plodin a zvěř po četnějších kontaktech s nimi přestává být ostražitá. Proto se začala více používat optická zradidla. Odrazky instalované podél silnice odrážejí světlo od projíždějících vozidel mimo komunikaci, a tak odrazují zvěř od vstupu do vozovky. Ta se zase bohužel stávají občas cílem krádeží a lidé si je dávají třeba na plot,“ říká Petr Urban, že na Náchodsku tvoří optická zradidla kolem 70% a pachová zbývajících 30%. „Ta nehodovost v pokrytých úsecích jednoznačně klesá,“ má vypozorováno.

Kuriózní nehoda jak vystřižená z Austrálie se stala ve středu po šesté hodině ranní v Třebechovicích pod Orebem, kde vběhl řidičce osobního auta značky Hyundai do cesty klokan. Žena klokana srazila. A odmrštila ho do příkopu kde zůstal ležet.

U řidičky, která neutrpěla žádné zranění, policisté alkohol vyloučili dechovou zkouškou. „Na místo nehody byli přivoláni pracovníci Záchranné stanice ČSOP, kteří si zraněného klokana převzali. Kvůli způsobeným zraněním musel být klokan bohužel na veterině utracen. Na autě byla odhadnuta škoda na 20 tisíc a na klokanovi 10 tisíc,“ uvedla policejní mluvčí Iva Kormošová.

Jak uvedl náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek, který má v gesci oblast životního prostředí, zemědělství a vodohospodářství, někdy při jejich plánované instalaci může vyvstat vlastnický problém. „Pokud jsou pozemky podél cest ve v majetku mnoha vlastníků, tak může vyvstat problém s jejich umístěním. Nejjednodušší je, když je vlastníkem ŘSD, kraj nebo podobná instituce,“ říká Bělobrádek, a dodává, že kraj je v kontaktu s některými inovátory, kteří přicházejí s dalšími nápady, jak ještě více snížit nebezpečí střetů se zvěří.

Blížící se změna času, která přinese ještě dřívější stmívání, statistiky střetu se zvěří pravděpodobně navýší. Je to právě tma a šero, které snižují rozpoznávací možnosti řidičů i zvěře a podepisují se na větším riziku střetu. Je to dáno i tím, že zvěř částečně mění svoje zvyky neboť v podzimních měsících se zvyšuje migrace zvěře za potravou. Většina srážek je se srnčí zvěří, která se před zimou shlukuje do větších skupin, aby snáze přežila zimu. „V tomto období jim ubývá pastva, takže hledají, kde by se napásly,“ vysvětluje předseda OMS Náchod, že s tím stoupá i četnost přecházení komunikací. Stejně tak to je u černé zvěře, která si přes léto „rochní“ v lánech zemědělských plodin. „Nejprve v řepkách a potom jdou do kukuřičných polí. Z těch nemusí několik dní vůbec vylézt,“ říká myslivecký předseda, že kukuřice je šťavnatá a prase nemá ani potřebu každý den pít. Pole jsou ale již pokosená a tak při hledání potravy se pohyb divočáků přes cestu také výrazně zvýšil.