Skrýš, kterou používá už několik desítek let, byla prázdná a po klíči jakoby se zem slehla. I když trezor vypadal neporušený, přesto měla majitelka nepříjemné tušení, že bude prázdný. A nemýlila se. Když zámečník dvířka otevřel, nemohla uvěřit vlastním očím. Nadité obálky s naší a cizí měnou byly pryč.
Přemýšlela, kdo mohl statisícové úspory vzít, a když postupně vyloučila všechny členy rodiny včetně nemocného manžela, oznámila krádež na policii.
Případem se začali zabývat jičínští kriminalisté, kteří provedli ohledání místa činu. Nic ovšem nenasvědčovalo tomu, že by se do domu někdo vloupal. Dveře a okna byla neporušená a ani zámky nenesly stopy násilí.
Zkušený kriminalista, který se případem od samého začátku velmi intenzivně zabýval, došel k závěru, že peníze musel vzít někdo z rodiny. Vše směřovalo k nemocnému manželovi, kterého v době, kdy peníze zmizely, našla jeho žena bezvládně ležet venku za stodolou. A tak nezbylo nic jiného, než svolat celou rodinu včetně dětí a dát se do hledání.
Společně pak prohledali metr po metru dvůr a přilehlou stodolu. Po několika hodinách se dostavil úspěch. Peníze našli schované ve dříví. I když se to ze začátku zdálo nepravděpodobné, peníze opravdu vzal z trezoru nemocný manžel. Na zprávu o jejich nálezu nijak nereagoval a rodině i policistům tvrdil, že o ničem neví. Přitom se na nikoho z nich nepodíval a jen pronesl, že si chtěl něco koupit.
Vzhledem k tomu, že nejde o podezření z trestného činu, byla věc dle trestního řádu odložena. PČR