Bohdan Čančík, správce Sboru Jednoty bratrské v Nové Pace
Jako malý jsem se těšil, ale později už ne. Nějak jsem nezapadal do toho systému. Bral jsem školu jako nutnost. Jsem moc rád, že dnes mohou vznikat alternativní školy s odlišným přístupem k žákům. I ve státních školách se mnozí učitelé docela snaží o individuální přístup. Velký kolos má však větší setrvačnost a obtížněji se renovuje. Menší školy mají větší šanci na dobrou kvalitu práce. Je fajn, že v Čisté u Horek obnovili druhý stupeň, fandím jim v tom.

Jaroslava Komárková, ředitelka ZUŠ J. B. Foerstera v Jičíně
Já se do školy vždycky těšila. A to jako mala školačka,kdy jsem navštěvovala Základní školu v Kolíně, nebo jako studentka pražské konzervatoře a dokonce i nyní, jako ředitelka místní základní umělecké školy.

Aleš Hlawatschke, starosta Konecchlumí
Na úvodní den každého školního roku jsem se vždy těšil celé prázdniny. Hlavně jsem byl zvědavý, co nového se ve škole dozvím a naučím. První školní den jsem do školy utíkal, až vesele poskakoval. Bohužel v úvodu první poloviny září jsem ty pozitivní dojmy ztratil a školní rok dojel v křeči. Ze školního prostředí se mi nejvíce líbily atraktivní paní učitelky a tento vjem zůstal jediný beze změny dodnes.

Šárka Šandová, ředitelka Hořického gymnázia
Jako dítě jsem se v září těšila do školy vždycky. Těšila jsem se na kamarády, na učitele, dokonce i na ty protivné, těšila jsem se na školní cvrkot všeobecně. A to těšení mi vlastně zůstalo. Jen místo spolužáků se těším na kolegy (žádné protivné tu nemáme) a na naše studenty. Vždycky o trochu vyrostou a někteří i o trochu zmoudří. Na školních chodbách bude zase slyšet smích a z klubovny se možná ozve kytara… Ano, na 1. září se i letos opravdu těším.