Aleš Hlawatschke, starosta Konecchlumí
Našemu panu prezidentovi je pravděpodobně velmi líto, že ze své pozice má velmi malé pravomoce, jak ovlivnit dění v naší zemi. Rozhodl se tedy, že to zkusí jinak a hle, ono se mu to povedlo! Společně s jeho nejslavnějším mluvčím panem Ovčáčkem denně dělají vše pro to, aby dokázali sjednotit lid naší země a já věřím, že se jim to povede a skutečně dokážou většinovou společnost přesvědčit k tomu, aby nesouhlasila se způsoby, které se nejen v poslední době na hradě dějí. Jsem velmi rád a asi i hrdý na to, že jsem mohl jako divák sledovat natáčení neodvysílaného dílu Show Jana Krause. Všemu tam řečenému jsem spokojeně tleskal ve stoje, hlavně s rovnými zády a s vírou, že pravda a láska musí zvítězit…

Šárka Šandová, ředitelka Hořického gymnázia
I letos se stalo předávání státního vyznamenání záležitostí velmi diskutovanou, a to dokonce ještě dříve, než se tento akt vůbec odehrál. Řečeno a napsáno bylo hodně, a protože se kamarádím s lidmi z Terezínské štafety, se studenty, kteří organizovali v úterý na Strossmayerově náměstí v Praze setkání s Jiřím Bradym, je můj postoj k jeho případu vyhraněný a jednoznačný. Je to hanebnost. A předávání státních vyznamenání mě přestává zajímat – do doby, než je bude udělovat někdo, koho si budu moci vážit.

Bohdan Čančík, správce sboru, Sbor Jednoty bratrské v Nové Pace
Určitě je škoda, že se kolem státních vyznamenání děje znovu mnoho podivných událostí a rozhodnutí. Každopádně je však skvělé, že se stále najde mnoho odvážných a vzácných lidí. Dokonce o mnoha takových lidech se často ani neví, protože praví hrdinové se svými činy nechlubí. A pokud o nich někdo ví, pak jsou občas zveřejněny. Přeji naší zemi k jejímu výročí víc a víc takových hrdinů nehledících na vyznamenání. Buďte jimi třeba vy.