V pátek jsem si připomněli Mezinárodní den krve. Jste dárci krve, chtěli jste se jimi stát, případně proč jste se nestali?

Tomáš Komárek, starosta Mlázovic
Dárcem krve být bohužel nemohu. Všem, kteří nezjištně pomáhají a zachraňují zdraví a životy druhých, patří obrovské uznání a poděkování. Zvlášť, když za odběry nic nedostávají. V dnešní době orientované na peníze a majetek je to úctyhodné chování. Doufejme, že dárců bude přibývat i mezi mladší generací.

Stáňa Najmanová, ředitelka knihovny v Hořicích
Dárcem krve jsem se nikdy nestala. Možná proto, že mě nikdy nikdo přímo neoslovil, především však proto, že mi ani běžný odběr krve nedělá úplně dobře a nemocniční prostředí vyhledávám, jen pokud to je nezbytně nutné. Takže dárcem krve jsem se nestala částečně díky svým obavám a trochu asi z pohodlnosti. Proto si lidí, kteří krev darují, vážím.

Pavel Nožička, ředitel KZMJ Jičín
K dárcům krve chovám hluboký respekt, protože jde o neokázalý a velice osobní dar. Sám tuhle možnost nezištně obdarovávat bohužel ze zdravotních důvodů nemám.

Helena Červová, starostka obce Libuň
Dárcem krve jsem byla, ale po zdravotních problémech jsem s dárcovstvím skončila. Nevylučuji ještě další spolupráci s transfúzní stanicí, dárcovství je důležité.