Aleš Hlawatschke, starosta Konecchlumí
V této problematice musím být opatrný, abych nedostal doma vyčiněno. Alternativní vzdělávání je jednou z možností, jak dosáhnout požadovaných cílů ve vzdělávacím stádiu každého z nás a můj obdiv patří všem, kteří něco podobného konají. Určitě to platí ve všech oblastech, ale v naší společnosti má každá jinakost prvotní problém negativních pohledů většinové skupiny standardistů. Je-li dosaženo požadavku 'jinak', je málokdy vnímáno obdivně, což nesnáším. Vydržet postupy, kde je většinovou společností praktikován způsob žití ve stylu hledání způsobů 'proč to nejde', místo opačné snahy, je pro všechny alternativce trnitou cestou. Výsledek, když se odlišnost vyrovná standardu, je ovšem daleko působivější a proto stojí za to zkoušet konat jinak.

Šárka Šandová, ředitelka Hořického gymnázia
Chtělo by se mi říct, že alternativní formy výuky jsou pro mě a pro naši novou školu důležité. Pojem alternativní v sobě zahrnuje určitou neobvyklost a tím i jistou menšinovost. Stejně jako existuje alternativní umění, které doplňuje a obohacuje dříve oficiální, dnes většinový proud, tak alternativní školy a alternativní formy vyučování mohou doplňovat a obohacovat školství. Mým cílem je například snaha spoluvytvářet smysluplnou a dobrou školu. Školu, která například bere své žáky jako partnery. Je tohle alternativa? Nemusela by být. Ráda bych, aby studenti přebírali za své vzdělání zodpovědnost, aby nečekali, až to do nich tzv. „někdo dostane, naleje." Aby se neučili pro známky, ale proto, že je něco zajímá a chtějí tomu přijít na kloub, chtějí se sami dozvědět víc. Který učitel by tohle nechtěl? Pokoušíme se, aby se studenti sami aktivněji podíleli na vyučování, například formou lektorské praxe. Spolu s námi učiteli chystají projekty, expedice, exkurze, podílejí se aktivně na chodu školy. Máme zavedené školní služby – studenti hlídají začátky a konce hodin (sami zvoní), uklízí si v knihovně/klubovně, vedou pravidelná ranní setkávání, kde společně řešíme aktuální záležitosti jak školní, tak celospolečenské. Zavedli jsme podmínkový systém hodnocení, kterým učíme studenty hlídat si a samostatně plánovat povinnosti a zkoušky, a tím je připravujeme na vysokoškolský způsob učení. Je tohle všechno alternativa? Ze současného většinového pohledu možná ano.
Myslím si, že nejde ani tak o to, jaké metody učení, alternativní či běžné, ve vyučování zvolíme. K větší lidskosti nelida nikoho nedovede a i nejpropracovanější metody učení mohou selhat. Protože škola, to jsou především lidé v ní. 

Bohdan Čančík - správce sboru, Sbor Jednoty bratrské v Nové Pace
Myslím, že většina alternativ je pozitivní. Když pedagogové mají odpovědný přístup k žákům a mají je rádi, dá se udělat mnoho dobrého a nezáleží potom tolik na systémech výuky. Důležité je získat děti pro to, aby se chtěly učit a porozuměly, že je to dobré především pro ně samotné. Pak je potřeba, aby chápaly, že to vše je také k tomu, aby byli prospěšní celku společnosti.