Nejdůležitější vnitřní událostí jinak poklidného Česka je už po dva roky ruská agrese proti Ukrajině. Přesně přede dvěma lety totiž rozpoutal pod falešnými záminkami autoritářský vládce Rusů Vladimir Putin kořistnickou válku. Ta u nás změnila skoro všechno. Od ztráty pocitu bezpečí až po nebývalou drahotu.

A Češi, kteří se tak rádi podceňují a sami sebe zatracují, se pod tíhou této rány ukázali většinou v dobrém světle.

Kateřina Perknerová
Cermat a stát v nedbalkách

Začněme od válečných uprchlíků. Pořídit pracovní povolení pro cizince je martyrium, kvůli němuž nemůžeme dostat pracovníky, které potřebujeme. Ukrajincům prchajícím před agresí se však země otevřela. Za dva roky jich jí prošlo skoro šest set tisíc, nyní tu bydlí téměř čtyři sta tisíc, z drtivé většiny ženy a děti. Nenávistné a lživé statusy na sociálních sítích (šířilo se tam například, že klánovický vrah je Ukrajinec) jako by svědčily, že Češi toho mají po prvotním nadšení dost.

Stojíme při Ukrajině 

Data však ukazují něco jiného. Podle výzkumů agentury STEM podporovalo další pobyt uprchlíků v létě 2023 padesát šest procent obyvatel. V letošním lednu se tento počet snížil jen nepatrně – o tři procentní body. Tři čtvrtiny běženců pracují a z údajů ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že jejich přínos pro státní rozpočet je dvakrát vyšší než humanitární dávky, které jim byly vyplaceny.

Ministr Jurečka uvádí, že „příchozí z Ukrajiny pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás“. Experti také očekávají, že přispějí k růstu ekonomiky.

Luboš Palata
Na východní frontě Ukrajiny prohráváme válku s Ruskem

Češi darovali Ukrajině miliardy korun jak na humanitární pomoc, tak na zbraně. Příliv peněz sice slábne, ale nevysychá. V poslední době proslula například sbírka, kterou zaštiťuje herec Ondřej Vetchý a která chce vybrat peníze na deset tisíc dronů pro Ukrajinu. Čeští dobrovolníci pomáhají ve zdravotnictví, ti, kterým dal povolení prezident, bojují v ukrajinských řadách. Někteří padli.

Válka nás ale také děsí, většina si přeje její brzký konec, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o část území. V červnu roku 2023 bylo takových odpovědí podle agentury STEM šedesát čtyři procent, v lednu už šedesát devět procent.

Vznikla iniciativa Mír a spravedlnost, jejímiž tvářemi jsou Jan Kavan, Václav Hořejší a Matěj Stropnický. Uznává jednoznačně, že Rusko je agresorem, Ukrajina však nemá síly na to, aby dobyla okupovaná území zpět. Pokračování války je tedy marným krveproléváním.

Takový postoj je jistě korektní. Internet však zaplevelují vylhané zprávy o tom, že válku vlastně rozpoutal Západ. Že Ukrajinci jsou nacisté, jak šíří ruská propaganda. Že Rusové osvobodili své občany tam, kde je „nacisté“ utlačovali a vyvražďovali. Solidní údaje však ukazují, že tento řev je hlasitý jen zdánlivě.

Martin Komárek
Vláda, Halík a peklo v Gaze

A nakonec k vládě Petra Fialy: Té můžeme vyčítat skoro všechno, ale to, jak pomáhá Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, je znamenité. Svědčí o tom i nedávná zpráva, že Česko je v čele iniciativy, která shání jeden a půl miliardy eur na nákup dělostřeleckých granátů, které ukrajinská armáda potřebuje.

Nemusíme s některými sdělovacími prostředky tvrdit, že všichni Ukrajinci jsou hrdinové a země je naprosto dokonalá. Není však pochyb o tom, že je obětí zločinného útoku a zaslouží si veškerou možnou pomoc.

A Česko ji podle svých sil dává.