Na stavbě kolenního kloubu se podílí dolní konec kosti stehenní,horní konec kosti holenní,kost lýtková a čéška. Tyto kostní struktury jsou stabilizovány jednak kloubním pouzdrem,vnitřním a zevním postranním vazem, jednak tvz. nitrokloubními stabilizátory, což jsou menisky a křížené vazy.Vnitřní meniskus je větší než vnější a připomíná písmeno c,vnější meniskus zase písmeno o, protože jeho konce jsou od sebe méně vzdáleny. Neméně důležité jsou tvz.dynamické stabilizátory-svaly.Například na střední straně máme čtyřhlavý sval,což je nejsilnější sval v lidském těle,který způsobuje extenzi čili natažení kolenního kloubu.Svaly zadní skupiny jsou odpovědny za ohyb čili flexi kolenního kloubu.

Vlivem změn životního stylu a různých sportovních aktivit dochází ke vzrůstajícímu počtu poranění v oblast kolenního kloubu. Lze je rozdělit na poranění měkkého kolena,což je zejména poranění menisků a vazů kolenního kloubu,dále jde o poranění kostních struktur.Poškození menisků vnitřních je častější.Bývá tomu zejména při rotaci kolene.Často se setkáváme s poškozením postranních i křížených vazů,tato poranění mohou být kombinována s poraněním menisku a kloubního pouzdra.Zlomeniny  v oblasti kolenního kloubu mohou vést k poškození kloubních ploch a následným artrotickým změnám či k poruše osy končetiny. Léčba poranění kolenního kloubu může být konzervativní či operační.Konzervativní léčbu volíme většinou u lehčích poranění menisků či neúplných rupturách vazů.Používají se ortézy či laminátové obvazy.Nejčastější operativní léčba je artroskopie.Výhoda této metody je,že se pacient po operaci může vrátit do normálního života a nadále i sportovat.

A proto chraňme si svoje kolena co nejdéle,nepodceňujme  jejich bolest. Při větší a stálé bolesti vyhledejme pomoc odborníka.Jinak existují různé preparáty v lékárnách,které obsahují různé látky,které vyživují nebo zpomalují opotřebení kolenního kloubu.