Pavel Kratochvíl, živnostník, 37 let:
Trénink je přece jednoduchý… Dva „lahváče" před spaním a ráno se ztráta té jedné hodiny snadno dožene…
Andrea Michálková, grafička, 29 let:
To je ale pesimistické a smutné, ztratit jednu hodinu v životě… Ale kdež, vždyť si ji jen schováváme na horší časy!
Zdeněk Šmahel, restaurátor, 38 let:
Netrénuji nijak, ta hodina je přece jen půjčka. Doufejme, že nám ji ještě vrátí – pokud se toho dožijeme, ovšem.
Petra Gubíková, úřednice, 43 let:
Netrénuji, jen akceptuji. Ačkoliv mi změny času přijdou zbytečné a hloupé. Podmaňujeme si přírodu , teď chceme i čas?!
