Šlechtična porodí syna, který je nepodobný manželovi.
Jde tedy o utajenou nevěru.

Podobně se začal odvíjet příběh pana Nepivody z našeho paneláku. On si totiž začal flirt se slečnou Stříbrnou, která nosila prstýnek z předešlého vztahu. Ona do čerstvého dialogu přinesla podmínku, že budou žít na psí knížku, protože nechce nosit tak pitomé příjmení. On žárlivě trval na tom, že svlékne z prstu zásnubní prsten. Ihned! Prsten byl z chirurgické oceli.

Akce. První pokus o odstranění aplikoval rady: Namydlit prst a sesmeknout. Držet dietu a zhubne i prst. Rozdělat sklenici s utopenci a prst ponořit na dvě hodiny do kyselého láku.

Když jsme byli u konce s dechem, začal druhý pokus. Navštívili jsme klenotnictví. Ani tady prsten nepřeštípli.

Hurá na chirurgii do nemocnice! Tři doktoři začali s humorem a končili s nezdarem. Kleště, pilky byly nanic. Alespoň poradili, co dál. Třetím pokusem bylo centrum hasičského záchranného sboru. Pan Nepivoda přestal foukat na napuchlý prsteník a požádal: "Máte vyprošťovací kleště?" Devět prstů je taky dost, vtipkoval bodrý hasič, když upevňoval zarudlý prst do svěráku. Poté začal bruskou zdolávat prsten. Rozžhavenou ocel chladil pivem. Konečně chirurgická ocel prohrála.

Nešťastným snoubencům vytrhli trn z paty jičínští hasiči.

P.S. Zlatíčka, kroužkujte své lásky nejlépe zlatem. Příběh není vymyšlen.   Miroslav Procházka Pecka