Několikatisícové denní přírůstky nakažených, stovky lidí hospitalizovaných v nemocnicích, tiskovky vlády kvůli zpřísňování opatření a média plná spekulací o možném lockdownu. Že už jste to někde slyšeli? Aby ne, na Česko se totiž řítí vlna koronaviru už popáté. A její nástup je podezřele podobný té z loňského podzimu.

V Královéhradeckém kraji je zatím situace nejklidnější z celé republiky. Pravdou ale je, že tu nejsme o nic zodpovědnější než spoluobčané z jiných částí země, máme jen to „štěstí“, že jsme nejpromořenější. Ani to nám ale nebude stačit k tomu, aby se nám další vlna vyhnula. I v hradeckém kraji jsou totiž stále desetitisíce lidí z rizikových skupin, kteří dostatečnou imunitu nemají.

Jestli byly předchozí vlny, které s sebou nesly mnohá omezení, pro lidi nepříjemné, z té současné musí být velká část společnosti už doslova frustrovaná. Na rozdíl od vln minulých jsme totiž všichni měli šanci přispět k tomu, aby nevznikla. Očkování, které v některých zemích dokázalo udělat z podzimní vlny jen snesitelnou vlnku, u nás stále podstatná část společnosti zatvrzele odmítá. U starších lidí navíc ochrana klesá tak rychle, že je pro ně v podstatě nutností i třetí posilující dávka.

Pro všechny už je to otravné a nepříjemné, lepší zbraně na boj s epidemií jsme ale zatím nenašli. Vlnu, která už začala, nezastavíme. Můžeme ji ale zbrzdit a zařídit, aby už byla opravdu poslední.