Odpoledne moje radostné rozpoložení přešlo do stavu mírného zoufalství. Dvě hodiny jsem totiž poslouchala debatu poslanců k povinné maturitě z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (ANO) přišel s návrhem, aby se její zavedení odložilo o deset let, což v praxi znamená navždy. V rozpravě v rámci prvního čtení s ním někdo vášnivě nesouhlasil, zatímco jiný byl nadšeně pro.

Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) věcně připomněla, že v roce 2014 pro její zavedení hlasovali ve shodě všichni členové tzv. Národního kulatého stolu. Stejně o ní hovoří i závazná vzdělávací strategie současné vlády. Proč tedy tento aktuální obrat? Kvůli oprávněnému strachu z kolosálního selhání maturantů ve volebním roce 2021. Všechny údaje napovídají, že propadlíků by bylo hodně. Jenže to se vědělo i před čtyřmi lety, kdy byl zákon přijat.

Bohužel od té doby se ve výuce tohoto předmětu nezměnilo skoro nic. A nic nenaznačuje, že by tomu bylo jinak, pokud by se povinná matematika odložila o dva roky. Poslanci mají jen dvě možnosti, buď naplnit platný zákon a matematickou maturitu spustit pro gymnazisty už příští rok (pro ostatní středoškoláky za dva), nebo přijmout novelu a ponechat výběr mezi matematikou a cizím jazykem. Sněmovní výměna názorů na obsah a kvalitu českého školství však ukázala, že chceme-li se posunout dál, musíme se asi spolehnout na mecenáše z privátní sféry.