Nevezmou své potomky nebo vnuky pod křídla, aby s nimi obešli domácnosti, omladili pomlázkou dívky, slečny i paní, případně zazpívali koledu, popovídali si s usedlíky. A to nemluvím o dospělých mužských. Dnes abychom jim připomínaly, kam si schovali pomlázku od loňska, a že ji mají využít. To už se zkrátka přestává „nosit“.
Zřejmě už ani není moderní popřát si příjemné prožití velikonočních svátků. My dříve narození ještě tento zvyk ctíme, i když už dnes více využíváme telefonu, emailu nebo SMS zpráv než klasických pohlednic. Ale řekněte, kolik mladých kolem nás si vzpomnělo s přáním velikonočních svátků?
A kdo dnes třeba ze školáků ví, co znamená Zelený čtvrtek, co se dělo na Velký pátek a proč se říká Bílá sobota? Ano, můžeme se vymlouvat, že máme hodně práce, nestíháme, ale jsou věci, na které bychom neměli zapomínat. A to i za cenu, že nesplníme všechny pracovní povinnosti, vyčistit okna nebo napéct mazance.
Stačí jen naplést pomlázky, vyzdobit kraslice a uvítat koledníky. Velikonoční svátky jsou totiž jenom jednou za rok…
