Při tom ohromném pokroku jsou stále více porušovány přírodní zákonitosti, lidé se nechovají ekologicky, ekonomicky, ale ani společensky tak, jak by bylo třeba. Máme chemií narušenu zemědělskou půdu a tím i potraviny. Většina starších lidí si zvykla na denní užívání hrsti prášků. Zvětšující se ozónovou dírou na nás proudí kosmické záření a stále těsněji nás obklopuje celé spektrum elektromagnetických vln.

Ohromný technický pokrok nás lidi dovedl úplně jinam, než je naše poslání na Zemi. Zvykli jsme si na neúměrně velký blahobyt, do kterého ale nepřispíváme novými hodnotami, a tudíž bereme z toho, co již bylo dříve vytvořeno.

Moje babička, když některý den udělala málo práce, říkala: „Dneska si ani jídlo nezasloužím…“ A lidem, kterým se nechtělo pracovat, říkala „darmožrouti“. Z vyššího principu platí, že zloděj je ten, kdo spotřebovává více pozemských statků, než je schopen vytvořit. V dnešní době je rozkrádání hodnot prováděno velkou většinou lidstva a tento trend nemůže pokračovat do nekonečna.

Porušování přírodních zákonitostí se v současné době projevuje ve všech oblastech života. Četl jsem nedávno v tisku, jak někteří lidé obdivují vrahy – bratry Mašíny a Paumera, dokonce za podpory současných vrcholných politiků, senátora Sobotky a ministra obrany Vondry. Já jsem v oné době sloužil jako voják na hranicích, takže vím, jaká to byla obtížná služba a co se tam tenkrát dělo. Ať to dnes vidíme jakkoli, stále platí jedno z desatera: NEZABIJEŠ! Z lidského hlediska přece má vrah zatíženou svoji karmu, takže nikdy nemůže být hrdinou. Jinak je hodnocení ne podle lidských, ale Satanových zákonů.

Dnešní společnost je již tak duchovně rozvrácená, že není schopná ani volbami nějaké podstatné změny a nápravy. Buď si lidé uvědomí, kde je jejich místo, a změnou začne každý sám u sebe, anebo to zákonitě musí skončit katastrofou a velkým výpraskem.

Když jsem viděl v televizi celosvětové setkání mladých lidí s papežem Benediktem XVI. na letišti v Madridu, na ploše přes 100 hektarů, tak ve mně svitla naděje, že by právě tito mladí lidé mohli rozhodnout o dalším vývoji světa. Cítil jsem, jak mají k sobě duchovně blízko. Pokud jsem se nemýlil a oni to myslí upřímně, ještě je tu naděje…
⋌Antonín Erben